etika-očkování-dvojice

Etika plošného očkování

Seminární práce

Studijní program Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy

Akademický rok 2024/2025

Forma studia Prezenční

Předmět Etická dilemata a aspekty ochrany života

Vyučující PaedDr. Mgr. Marie Chrásková, Ph.D.

Zpracovala Nikola Zderčíková, Lucie Klimešová

Obsah

ÚVOD 3

1 ETIKA CELOPLOŠNÉHO OČKOVÁNÍ 4

1.1 4

1.2 4

1.3 4

1.4 4

1.5 4

1.6 4

ZÁVĚR 5

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 6

ÚVOD

Tuto část napsala primárně: Nikola Zderčíková

Očkování neboli vakcinace se považuje za důležitý nástroj v oblasti primární prevence řady onemocnění. Očkování funguje tak, že využívá vlastní imunitní systém těla k vybudování odolnosti vůči infekčním onemocněním, čímž posiluje jeho obranyschopnost. Jeho účelem je zejména ochrana veřejného zdraví. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) očkování každoročně zachrání okolo dvou až tří milionů lidských životů. Vysoká proočkovanost také přispívá k dosažení kolektivní imunity, která pomáhá omezit šíření nemocí. Očkování probíhá již od útlého věku (1)

V České republice (ČR) jsou děti očkovány v pravidelných intervalech na základě očkovacího kalendáře, a to zejména proti tuberkulóze, záškrtu, tetanu, černému kašli, invazivnímu onemocnění způsobenému bakterií Haemophilus influenzae typu b, dětské obrně, hepatitidě B, spalničkám, zarděnkám a příušnicím a proti pneumokokům. (2) V rámci koronavirové pandemie bylo v roce 2021 zahájeno mimořádné očkování proti covidu-19. Od roku 2022 se proti tomuto onemocnění mohou očkovat i děti starší 6 měsíců. (3) V případě různých rizikových situací lze zahájit také zvláštní očkování, očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony anebo doporučené očkování. (4)

Povinnost očkování je dána vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. Za povinné se považuje pravidelné očkování prováděné u dětí, které by měly být očkované na základě této vyhlášky proti výše zmíněným infekčním nemocem. (5) Výjimku představují děti, dospělí a senioři s kontraindikací k očkování, u nichž zdravotní stav neumožňuje bezpečné podání vakcíny, například kvůli alergickým reakcím, oslabené imunitě nebo jiným závažným zdravotním komplikacím. (1)

Za posledních pár let se však rozšířila debata o tom, zda je vůbec vhodné se očkovat. Jedním z důvodů, proč tato debata započala a vůbec, proč se někteří rozhodli neočkovat, ať už sami sebe nebo své děti, byl ten, že zastávali názor o nežádoucím efektu očkování na lidské tělo. Někteří lidé totiž nedůvěřují očkovacím vakcínám, přičemž se obávají o jejich bezpečnost z důvodu možných vedlejších účinků či dokonce dlouhodobých zdravotních následků. Roli zde může hrát i více faktorů, jako je nedostatek informací, osobní přesvědčení, zkušenosti s očekáváním, vliv sociálního prostředí, ekonomické faktory a mnoho dalších faktorů. Ve společnosti je čím dál častěji předkládána otázka, zda očkovat nebo NEočkovat.