19-SomN

Receptory

 Specializované orgány schopné přijímat podněty určitého druhu
 Receptor tedy funguje jako periferní přijímací aparát

 Bezprostředně zachycuje podnět

 Tvoří jej vlastní smyslové buňky

 K nim se přidružují různě složitá pomocná zařízení, která zlepšují zachycování podnětu
 Na převodu vzruchu se dále účastní dostředivé nervové vlákno, které umožňuje přenos zachyceného

podnětu z periferního receptoru do centra

 Dále je to příslušné korové centrum

 V něm dochází ke konečnému zpracování vzruchu, na základě kterého vzniká smyslový vjem

 Receptory dělíme podle toho, odkud organismus daný podnět přijímá:

 Exteroreceptory

-

Přijímají podněty ze zevního prostředí (světlo, zvuk, teplo, chlad, dotyk, bolest)

 Proprioreceptory

-

Přijímají podněty ze svalů (svalová vřeténka), ze šlach (šlachová tělíska) a z kloubních
pouzder

-

Registrují zprávy o poloze těla v prostoru, pohybu a postavení

 Interoreceptory

-

Zpracovávají podněty z vnitřních orgánů a cév, přijímají informace o stupni rozpětí orgánů,
o krevním tlaku v tepnách a žílách, o teplotě krve v hlavě, o sycení krve kyslíkem

 Jiné je dělení receptorů podle charakteru podnětu, který přijímají

 Rozlišujeme

-

Mechanoreceptory - citlivě reagující na dotyk, tah, tlak, vibrace

-

Termoreceptory - přijímající tepelné a chladové podněty

-

Chemoreceptory - přijímají chemické podněty

-

Nocicepční receptory (nociceptory) - registrují bolestivé podněty

Reflex, reflexní oblouk, typy reflexů

 Základ veškeré nervové činnosti a funkční jednotkou nervového řízení, je to automatická odpověď

organismu na změny zevního a vnitřního prostředí organismu

 Morfologickým a funkčním základem reflexu je reflexní oblouk, který se skládá z pěti částí

-

čidla (receptoru) – přijímá informace o změnách zevního nebo vnitřního prostředí

-

dostředivé (aferentní) dráhy – převádí informace do centra

-

centrálního nervového systému – zpracovává informace

-

odstředivé (eferentní) dráhy – vede výstupní informaci k výkonnému orgánu

-

výkonného orgánu (efektoru) – odpoví svou činností na příslušný podnět (svalová tkáň, žláza)

 Reflexy můžeme rozdělit podle několika kritérií:

 Podle místa reflexního centra - reflexy míšní a mozkové

 Podle čidla, z kterého vycházejí - reflexy proprioceptivní, interoceptivní a exteroceptivní

 Podle toho, zda spojení mezi čidlem a výkonným orgánem je vrozené a trvalé, nebo získané a

dočasné - reflexy nepodmíněné (vrozené a stálé) a podmíněné (získané a dočasné)

 Rozlišujeme reflexy kladné, jejichž výsledkem je pohyb a vyměšování, a útlumové, jejichž

výsledkem je brzdění pohybu nebo zpomalení vyměšování