Říman seminář 4

Říman seminář 4

Právo osob, subjektů

Subjektivita je schopnost mít práva a povinnosti / Způsobilost je schopnost je aplikovat vlastními úkony

V Římě se dá ztratit subjektivita (na rozdíl od našeho systému ) – uvržením do otroctví ( za dluhy, trest, v zajetí )

Dítě těle matky má subjektivitu za předpokladu, že se narodí živé.

Nasciturus = ten, který se hodlá narodit = plod.

Při návratu otroka ( římského občana ) z otroctví domů za svou bývalou manželkou, bude jeho manželkou jen, pokud se opět vezmou ( právo Post Limini )

Dítě, které se narodí římské občance otrokyni v cizině bude svobodné, pokud bylo počato s Římanem v Římě. Dítě se posuzuje podle matky pokud není z manželství, pokud bylo dítě manželské, následují postavení otce.

Nikdo nemůže převést více práv, než sám mám ( zloděj nemůže prodat, co ukradl )

Kupec nemůže otrokyni kupenou od zloděje v dobré víře vydržet.

Držitel v dobré víře je majitelem plodů. Dítě otrokyně není plodem. Kupec může vydržet vlastnické právo k dítěti jeho otrokyně, za předpokladu, že otrokyně není kladená. Protože dítě počaté před krádeží matky otrokyně je kradené.

Dle trestního práva není potrat vražda, protože to není zabití jiného. Nenarozené dítě nemá práva, protože nemá subjektivitu.

Otec má právo usmrtit svého syna/dceru/manželku, protože nad nimi má výlučnou moc.

Císařové se po smrti stávali Bohy, proto jejich citace v Digestech zní jako „božský“ např. Hadrián.

V Římě se stal muž dospělý, když je schopen plodit děti – 14 let, ženy od 12.

Císař Justinián rozhodl, že prokázání dospělosti nastane s tímto věkem. V Českém království je to pomocí ohledání ( aby se rozpoznal a prokázal věk a opatrovníci si nemohli ponechávat majetek svých svěřenců ).

Šílenství se muselo projevovat navenek. Jakmile šílenství ustoupí, tak šílenec nabývá způsobilost k právním úkonům ( s výjimkou uzavření manželství ), úkony za něj vykonává opatrovník – kurátor.

Na marnotratníka – toho, který mrhá se zděděným majetkem je pohlíženo jako na šílence, krom manželství a také může přijímat, nesmí se však zavazovat.

Ženy, ať jsou jakéhokoliv věku, nemají způsobilost k právním úkonům ( dle Gaia jsou rozpustilé ). Může se vdát, ale všechny ostatní právní úkony za ni dělá otec, pro kterého také nabývá majetek, po sňatku tato pozice přechází na manžela. Pokud ten zemře, tak jí bude zvolen tutor – poručník. Pokud žena porodí tři děti, tak už tutora mít nemusí.

Propuštěnec ( propuštěný otrok ) bude zřejmě i občanem. Propouštění otroků bylo tak časté, že bylo zákonem omezováno.

Pokud nový majitel přes zákaz ve smlouvě novou otrokyni použije k prostituci, tak bude bez náhrady okamžitě propuštěna na svobodu.

Až do 25 let mohli mladíci požádat o ochranu prétora, pokud byli podvedeni z důvodu mladické nerozvážnosti.