Přednáška 3

Přednáška 3 – ústavněprávní dějiny novověku – Sovinský

Shrnutí Rakouska-Uherska.

Předlitavské země rozděleny do skupin: Země koruny české, alpské země, přímoří (centrum Terst),

Zalitavsko: Království uherské, Království chorvatsko-slavonské, Rjieka

Rakouskouherské heslo: Nedělitelný a nerozlučně spjatý.

Udállosti směřující ke vzniku Československa

• Česká reprezentace vůbec nebyla připravena na vypuknutí 1. světové války

  • Úsilí bylo věnováno překonání dualismu, i čeští repreznetanti počítali se zachováním rak.uherska, snažili se reformaci, ne však rozpad. Rakousko mělo dle nich bránit pangermánství a rozpínavosti Ruska.

  • Válka však zcela obrátila myšlení, Slované mezi sebou byli nuceni bojovat navzájem, to vede k nenávisti vůči Rakousku-Uhersku

  • Zhroucení Rak. Vedlo až ke vzniku Československa

    • Mezi českými představiteli byli: konzervativní šlechta (prorakouská), skupina reformativní a skupina vyžadující rozpad Rakouska

    • Domácí odboj byl za války úspěšně decimován a proto se formuje především československý zahraniční odboj

      • Ten má i zahraniční legie

      • Tvoří se Comitét ve Francii, který později tvoří zahraniční radu, sídlí v Paříži. Bojují za samostatný Československý stát.

        • V čele je T.G. Masaryk, E. Beneš + Štefánik

        • Slovenská emigrace je silná

  • Clevelandská dohoda – středně důležitý dokument, první vlaštovka. První dohoda mezi českým národním sdružením a slovenskou ligou. Dohoda o budoucím soužití Čechů a Slováků v budoucím státě.

    • Tento dokument o 3 roky později nahrazen Pittsburghskou dohodou

    • Text není příliš státovědně doladěn, je státovědně nepřesný

  • Zahraniční odboj jedná s dohodovými mocnostmi (Británie, Francie, Rusko, Japonsko, Itálie) , které bojují proti centrálním státům (Rakousko-Uhersko, Německo)

  • Pádným argumentem pro vznik čs státu jsou československé legie, které bojovaly na straně dohodových států za zájmy čs

  • Postupně je národní rada v Paříži uznána za legitimní Československou vládu

  • Po Brestlitovsku museli čs legoináři utéci z oblasti Běloruska a Ukrajiny, utíkají na východ a na čas ovládají magistrálu. Masaryk nechtěl, aby se čs legie jakkoliv míchali do ruské občanské války, Štefánik byl naopak pro. Čechoslováci se chtějí ve zdraví dopravit domů, kam dojíždějí ve 20. letech z Vladivostoku. = Legionáři byli významnou podporou vzniku Československa, bojovali sice v zahraničí.

  • Před vizí příměří se odboj o to více aktivizuje

  • Pittsburská dohoda z 30. května 1918 – podepsáno i s účastí Masaryka, což jí dává příslušnou relevanci.

    • Hovoří se o dvou národech

    • Pro Slováky autonomie, vlastní administrativa, sněm

    • Československý stát se psal se spojovníkem (kratší než pomlčka)

  • Domácí odboj: působí významné orgány, jedná se i ve Vídni, domácí odboj se radikalizuje a nejvíce se projevuje na počátku roku 1918, kdy požaduje nezávislost ve shodě se zahraničním odbojem – nejvýznamnější dokument je Tříkrálová dohoda ze 6. ledna 1918. Tato deklarace je vyjádřením protestu proti RakouskuU, které není ochotné akceptovat práva národů na sebeurčení.