Přehled ústavních dějin novověku řednáška 2

Přehled ústavních dějin novověku – přednáška č 2 – Janišová

• Kompletní rakouské konstituce

  • 1. pillesr.. – vyhlášená císařem (ne sborem oktrojovaná ústava)

    • Nebyla moc podrobná – první rakouský úst. Experiment, pargrafy jsou velmi stručné a úsečné, text je krátký, není však původní, je inspirován zahraničním vzor (belgie, baden)

    • Název ust cis rakouského je nepřesný, neměla celoříšskou platnost

    • Platila v atd.

    • Neplatila v Uhrách, italských državách (lombrady, benátky)

    • První ustanovení = obecná

    • § : územní platnost ústavy, neměnost hranic jednotlových zemí, národní jazyková práva, potvrezní dědičného nárku na rak. Trůn pro hab monarchii

    • Zákl nástup dokument je pragmatická sankce

    • Náležitosti ohledně věku panovníka - min 18 let

    • Ošetření neplnoletosti panovníka v době na trůnu

    • Velmi centralistické rysy

    • Všechny země pod platností prohlášeny za rovnocené provincie (včetně čech),

    • 2. skupina se věnuje císař – je posvátnáý a nedotknutelný, není nikomu odpovědný z výkladu státní moci

    • K plné účasti je nutný opodpis ministerstva

    • Císař má především moc výknouu, zák spolu s parlamentem, soudní moc je také od císaře a vykkoknává se jeho jménem

    • Císař svolaábvíá říšský sněm, může navrhovat zákony, vyhlašuje válku, uzavírá mír

    • 3. část řeší občanská a politická práva – na sobní svobodu, svoboda víry a svědomí, neporušitelnost list. Tajemství, sovoboda tisku

    • 4. část:odpovědnost ministrů

    • 5 + 6:říšský sněm

    • 7- provincionální stavová : říšské sněmy v jednotlivých částech říše a zrušení patentu občanství a svodobydy

    • Březnová ústava prohlašuje všechny země kde habs vládli za: jeden velký celek, opět centralizace, opět proklamace nároku haabs na vládu

      • Za část rak císařství jsou prohlášeny i Uhry výslovně (v uhr je nacionalismus – v roce 48 si vynutili vlastní ust)

      • Stadionova ustava Opět dedicost trunu dle pragmatické sankce -

      • Klade duraz na jednotu rakouské říše, textuje jedinečné říšské občanství, je tedy jedno, odkud kdo je, všichni mají celoříšské obč

      • Rovnost občanů z jednotlivých zemí

      • Svoboda pohybu – důležitý prvek,

      • Zrušení poddanských svazků

      • Značná část textů věnována císaři

        • C. má moc výknou

        • Silnější pozici v lehislativě

        • Absolutní veto

        • Může vydávat provizorní nařízení se zákonou mocí

        • V záležitostech říšských vykonává zák moc spole s říšským dvoukomorovým sněmem

        • Ust zminuje jako poradní orgán říšskou radu

          • Členovíé jmenovani císařem (ne jakonaše vkláda, jde o poradní orgán)

        • Svobodný přístup k občanům

        • Nedotknuetlnost vlastnictví – ochrana soukr vlastnictví se objevuje u moderních ústav

        • Všichni rak občané mohou svod´bodně nabývat majetek ve všech částech říše

      • V neuhersjkých zemích bylo přislíbeno obdržení nových zemských zřízení (oktroj) , vydána 1849 -50

        • Pro předlitavské části monarchie : ohledně kompetencáí sněmů, mají působit v souladu s celoříšskou ústavou, plnění celoříšských záknů