Zaklady ekologie

2 

Ekologie = vědní obor 

- 

1869 – Ernst Haeckel: „Vzájemné působení mezi organismy a jejich prostředím (řecky 
„oikos“=domov), organismy ve „svém“ prostředí 

- 

 1972 – Ch. Krebs: „Vědecké studium interakcí, které ovlivňují výskyt a hojnost organismů v 
prostoru a v čase“. (interakce-popisují právě vztah mezi org. a prostředím) 

- 

 Dnes je kladen důraz na evoluci! Studium vzniku adaptivních mechanismů 

- 

Co je tedy to „prostředí“ z definice? 

o

  Souhrn všech faktorů, zdrojů a jevů vně organismu, které na tento organismus 

působí a nějak ho ovlivňují 

o

  Podmínky prostředí  

o

   Zdroje 

o

  „Enemies“ 

- 

A co předmět studia ekologie, ten vágní pojem „organismus“?  

A. molekulární (DNA): biochemie, molekulární biologie 

B. buněčná (jádro, organely, apod.): cytologie, genetika 

C. orgánová (pletiva, orgány): anatomie, morfologie, fyziologie, ekofyziologie 

D. organismální (individua, formy): vývojová biologie, systematika, autekologie 

E. populační (populace, kohorty): genetika, populační ekologie 

F. biocenotická (společenstva): ekologie společenstev, biocenologie 

G. ekosystémová (ekosystémy, biomy): ekologie ekosystémů 

H. geosystémová (krajina, biosféra): krajinná ekologie, biogeografie 

- 

Záběr ekologie jako celku je poměrně široký 

o

  každé odvětví, disciplína ekologie, pracuje v odlišných měřítcích, škálách, řeší 

trochu jiné problémy, ale vždy se ekologové snaží porozumět, vysvětlovat a 
zdůvodňovat prostřednictvím dvou hlavních přístupů: zdůvodnění proximátní 

(JAK?) a ultimátní (PROČ?)...ptáci odlétají na zimoviště, proč nám 
exkrementy „nevoní“… 

- 

Ekofyziologie – ekologie jedince (druhu), studuje mechanismy adaptace na faktory prostředí. 
Proč kachna nepřimrzne nohama k ledu, nebo se nepodchladí? Jak snáší endotermové teploty 
hluboko pod bodem mrazu? Proč velbloud vydrží tak dlouho bez vody atd.