planetární geografie zkouška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
DŮKAZY ZMĚN ROTACE
nepřímé důkazy
kdyby vzdálená vesmírná tělesa měla oběhnout Zemi za 24 hodin, musely by být jejich rychlosti nepředstavitelně velké
různě vzdálená vesmírná tělesa měla přesně stejně dlouhé oběžné doby
všechna vesmírná tělesa se otáčejí
přímé důkazy
Coriolisova síla
Foucaultův kyvadlový pokus
odchylka padajících těles k východu
CORIOLISOVA SÍLA
zdánlivá uchylující síla zemské rotace
na severní polokouli doprava, na jižní doleva
na rovníku je nulová, na pólech největší
FOUCAULTŮV KYVADLOVÝ POKUS
zdánlivé stáčení roviny kyvu - ve skutečnosti se otáčí Země, což ale přímo nevnímáme
severní pol. - rovina kyvu se stáčí ve směru hodinových ručiček
jižní pol. - rovina kyvu se stáčí proti směru hodinových ručiček
póly - rovina kyvu se otočí o 360° za 1 siderický den
rovník - rovina kyvu se nestáčí vůbec
PRECESE OSY ZEMSKÉ ROTACE
plynulý stáčivý pohyb osy rotujícího tělesa, na které působí nějaká vnější síla
Země je zploštělá na pólech - rovníkové přebytky hmoty
precese rovníku - zapříčiněna zejména gravitací Měsíce a Slunce
precese ekliptiky - změna sklonu oběžné dráhy Země v rámci sluneční soustavy, zapříčiněna gravitací ostatních planet
celková precese - složením dvou druhů precese
PLATÓNSKÝ ROK
= perioda precese, podle pozorování 25 800 let
ROČNÍ PARALAXA HVĚZD
úhel velké poloosy zdánlivé paralaktické elipsy
hvězdy s konečnou vzdáleností od Země se promítají na nebeskou sféru nezměrně velkého poloměru
v průběhu roku se z různých poloh Země na oběžné dráze jeví v různých částech nebeské sféry, opisují tak zdánlivou paralaktickou elipsu
ABERACE HVĚZD
jev, při kterém pohybující se pozorovatel vidí světelný zdroj v jiném směru, než kdyby byl vůči zdroji světla nehybný
apex - bod do nějž směřuje okamžitý směr oběhu Země
největší aberace je pro hvězdy 90°od apexu
aberace je nulová pro hvězdy ve směru apexu a antapexu
na aberaci nemá vliv skutečná vzdálenost hvězd
ROČNÍ OBDOBÍ
BÍLÁ NOC
celonoční občanský soumrak (noc, kdy se nesetmí)
Slunce zapadne, ale neklesne pod hranici IS
-6°
SOUMRAKY
občanský soumrak (OS)
-6°
během trvání je dostatek přirozeného světla pro běžné činnosti
lze dobře vidět velké objekty, nelze však rozeznat podrobnosti
nautický soumrak (NS)°
-12°
na obloze lze rozeznávat jasnější hvězdy v souhvězdích, tak že lze podle nich navigovat
astronomický soumrak (AS)
-18°
neruší pozorování noční oblohy ani rozptýlené sluneční záření
lze pozorovat i méně jasné vesmírné objekty
SOLÁRNÍ KONSTANTA
I0 = 1 361 W/m2
celková intenzita záření Slunce, které dopadá na Zemi kolmo na plochu 1 m2 při střední vzdálenosti Země-Slunce (1AU)
MILANKOVICOVY CYKLY
astronomický vliv na na variabilitu klimatu na Zemi
periodické změny parametrů oběžné dráhy Země
výstřednost oběžné dráhy - kolísá s periodou asi 100 000 let
sklon osy rotace Země - úhel mezi osou rotace a normálou k oběžné dráze kolísá s periodou asi 41 000 let
délka perihelia - úhlová vzdálenost přísluní jarního bodu se mění s periodou asi 21 000 let
SYZYGIJNÍ PŘÍLIV
je-li Měsíc v syzygii, účinky slapů Měsíce a Slunce se sčítají
největší dmutí během cyklu
KVADRATURNÍ PŘÍLIV
Měsíc je v kvadratuře, slapy Měsíce a Slunce působí proti sobě
nejmenší dmutí během cyklu
DMUTÍ V OCEÁNECH A MOŘÍCH
ovlivněné rozložením pevnin
lze znázornit pomocí spojnic stejných hodnot přístavních časů (interval dmutí v době syzygií) - izorhachiemi
v určitých místech moří a oceánů se izorhachie sbíhají v amfidromických bodech, přílivová vlna kolem nich jakoby rotuje
P-VLNY
objemové podélné longitudinální vlny
částice horniny kmitají ve směru šíření vlny
nejrychlejší šíření - primární
S-VLNY
objemové příčné transverzální vlny
částice horniny kmitají kolmo na směr šíření vlny
šíří se o něco pomaleji než P-vlny
sekundární
SH a SV
Q-VLNY
typ povrchových vln
v podstatě jde o SH-vlny šířící se vrstvou zemského povrchu
pomalejší než S-vlny, ale rychlejší než R-vlny
kmitají příčně
R-VLNY
typ povrchových vln
povrch se vzdouvá a klesá
eliptický pohyb částic má opačný směr než u mořského dmutí
pomalejší než Q-vlny
EPICENTRUM
kolmý průmět hypocentra na povrch
HYPOCENTRUM
bod v nitru země reprezentující ohnisko
MIKROSEISMOLOGIE
účinky projevené energií uvolněnou při zemětřesení
účinky zemětřesení zaznamenající seismografy
Richterova stupnice
MAKROSEISMOLOGIE
stanovují se přímým pozorováním projevu zemětřesení
praskliny v půdě, sesuvy půdy, změny v reliéfu, poškození budov
užitím stupnice s popisem škod
MAGNETICKÝ POLEDNÍK
poledník probíhající ve směru horizontální složky
MAGNETICKÁ DEKLINACE
odchylka směru magnetického poledníku od směru k zeměpisnému severu v daném místě
kladná deklinace - magnetický poledník odkloněn východně
záporná deklinace - magnetický poledník odkloněn západně
izogony - čáry stejných hodnot magnetické deklinace
vliv na navigaci - při určování geografického severu kompasem