planetární geografie zkouška

EKLIPTIKA

• = kružnice, která je průsečnicí nebeské sféry a roviny oběhu Země kolem Slunce

• probíhá po ní zdánlivý roční pohyb Slunce mezi hvězdami

• rovina ekliptiky je vůči rovině světového rovníku ukloněna o 23°26’

• průsečíky ekliptiky se světovým rovníkem:

  • jarní bod – souhvězdí Berana

  • podzimní bod – souhvězdí Panny

JARNÍ BOD

• = průsečík ekliptiky s nebeským rovníkem

• jedná se o bod na nebeské sféře, kde se nachází Slunce v okamžiku jarní rovnodennosti

• rovníkové souřadnice α=0°(rektascenze) a δ=0°(deklinace)

POSUN JARNÍHO BODU

• složené vyjádření celkové precese

DŮSLEDKY POSUNU JARNÍHO BODU

• tropický rok je o asi 20 min. kratší než siderický

• pozvolna se mění datum počátku astronomických ročních období

• mění se souřadnice objektů na obloze

• pozvolná změna vzhledu nebeské sféry pro dané pozorovací místo

DEKLINACE ( δ)

• souřadnice rovníkové soustavy souřadnic

• udává úhlovou vzdálenost rovnoběžky, na níž leží nebeské těleso od světového rovníku

• na severní polokouli je kladná

• na jižní polokouli je záporná

SIDERICKÝ ČAS

• = čas měřený z rotace Země vůči hvězdám mimo sluneční soustavu

• siderický den = doba jedné otočky Země o 360°- 1 siderický den = 23h 56min 4,1s

• siderický rok = doba mezi dvěma po sobě následujícími stejnými postaveními Slunce mezi hvězdami

  • doba jednoho oběhu Země kolem Slunce

  • 1 siderický rok = 365d 6h 9min 9,8s

TROPICKÝ ROK

• doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody středního Slunce středním jarním bodem

• je o 20 min. kratší než siderický, protože jarní bod se pohybuje vlivem precese

UTC

• TAI (atomový čas) + UT (světový čas)

• čas měřený atomovými hodinami a opravdový tak, aby se neodchyloval od světového času (UT1) o více než 0,9s

• opravy vkládáním nebo vypouštěním přestupných sekund

REFRAKCE

• zakřivení dráhy paprsků v atmosféře

• jeho příčinou je lom světla na rozhraní dvou prostředí, který se řídí zákonem lomu

• do opticky hustšího prostředí se paprsek láme ke kolmici

• do opticky řidšího prostředí se paprsek láme od kolmice

• závisí na hustotě vzduchu, teplotě a tlaku vzduchu

• hodnota se zvětšuje s rostoucí zenitovou vzdáleností

• důsledky

  • zploštění slunečního a měsíčního kotouče

  • tělesa jsou vidět nad obzorem v době, kdy jsou buď ještě pod ním (východ) nebo už pod ním (západ)

  • při západu horního okraje Slunce je viditelný poslední paprsek zelené bravy

EXTINKCE

• je zeslabení světla v atmosféře odrazem, pohlcováním nebo rozptylem

ROZPTYL

• záření se šíří od každé rozptylující částice na všechny strany, jako by byla zdrojem světelného záření

• světlo se v atmosféře rozptyluje natolik, že vzniká vjem bílého dne

• molekulární (Rayleighův) rozptyl - plyny

• aerosolový rozptyl - kapaliny a pevné částice

SYDONICKÝ MĚSÍC

• doba oběhu Měsíce vzhledem ke Slunci

• vystřídání fází Měsíce (př. od úplňku k úplňku)

• základ kalendáře

• 29d 12h 44min 2,8s