Zkouška STAROVĚK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Lidová shromáždění (kurulský sněm, setinový, tributní, lidový tributní)
Polybios
Řím a Sparta – smíšené konstituce
lidová shromáždění
monarchický prvek (králové/ konzulové)
aristokratický prvek (gerusie/ senát)
demokratický prvek (lidová shromáždění)
stabilita sytému – zastavení střídání typu mocí (vojenské a politické úspěchy)
demokracie ve Spartě a Římě
demokracie jako sociální rovnost
Sparta: všichni stejná výchova, společné stravování, restrikce bohatství
demokracie jako vzájemná kontrola
eferové a tribuni lidu: ochrana lidu proti králům/ magistrátům
DEMOKRACIE VS. REPUBLIKA
Řím: res publica (věc veřejná) - dvojí význam
stát (s jakýmkoliv druhem vlády)
1 typ vlády – protiklad monarchie
demokracie v helénismu= protiklad monarchie (tedy i aristokracie/ oligarchie)
Montesquiet: Duch zákonů (1748)
klasifikace
republika – demokracie (vládne větší skupina), aristokracie (vládne menší skupina)
monarchie – vládne jedněm ale s omezením (šlechta, duchovenstvo)
despocie – vládne bez omezení
rovnost – demokracie a sociální rovnost úzce souvisí
úspěch Sparty a Říma – v rovnostářství (ne smíšené konstituci)
antické republiky – nemožné ve velikých státech (proto římská republika padla)
Rousseau – sociální kontrakt
rozdíl mezi suverenitou a vládou
suverenita – všichni občani, promulgace obecných zákonů
vláda – uvedení zákonů do praxe
všechny antické systémy – řešili jenom vládu, ne suverenitu
odpůrce demokracie – jenom v ideálním světě
EKONOMIKA
ZEMĚDĚLSTVÍ
sopečná půda – výhodná
obilí, víno, olej, olivy
Řecko
málo úrodné půdy; většinou malé pozemky
potřeba více půdy – kolonizace (velká kolonizace 8.-6.století), nově založená polis= apoikia
původní (,,vlast”)= metropolím
rodové, ekonomické vztahy, ne politická závislost
jiný typ kolonizace= klérúchie – těsnější vazby s domovskou obcí, usazování bezzemků, hlavně Atheny
jen 20 % úrodné půdy; plodiny – luštěniny, obilí, fíky, ovoce, olivy, víno; byla zde hojnost dřeva (stavba lodí); chov – krávy, ovce a kozy; rybolov – tuňák
Řím
zemědělství – ideál, součást identity (agricola=rolník)
půda= základ majetku
zemědělství v Itálii – farmy, rotace plodin, dvou/trojpolný systém
obilí, víno, olivy
ovce, drůbež, dobytek, kozy
velká úrodnost (Pádská nížina, západní rovina)
dobytkářství (podhůří Alp, u ústí velkých řek)
plodiny – ovocné stromy (broskve, moruše, granátová jablka), obilí (ječmen, špalda, proso), vinná réva, zelenina a olivy
transformace – po druhé púnské válce (konec 3. Století př.n.l)
zničení půdy, úbytek obyvatelstva- pole opuštěna
konfiskována státem (ager publicus)- nájem; příliš otroků
nárůst středně velkých a velkých statků- vilae a latifundia
problémy
pokles malorolníků – bezzemkové, růst městské chudiny (občan=voják)