Technické vybavení PC I

jednotlivých logických celků byly brzy nedostačující. 

• Programy psané pro novější Windows (9x, 2000, XP, 2007) dokážou pracovat 

s 

pamětí nad 1 MB a dříve stanovené normy jim již nečiní potíže. 

• Některé z původně definovaných paměťových oblastí však mají stále význam, 

navíc se můžeme setkat se starými programy.

45

Paměť

Základní části operační paměti PC

46

Paměť

Základní části operační paměti PC
Konvenční paměť (0-639KB) je rozdělena na dvě funkční části:

• Oblast vstupně/výstupních adres (první KB operační paměti)

• Vymezen pro vstupně/výstupní adresy, jejich prostřednictvím 

komunikuje mikroprocesor 

s okolím. 

• Každá součást PC má přiděleno „okénko" (adresu I/O), prostřednictvím 

kterého posílá svá data mikroprocesoru a přes něž ji „oslovuje" i 
mikroprocesor. 

• Dvě zařízení nemohou používat stejné I/O adresy. Pokud by se tak 

stalo, nevěděl by mikroprocesor, se kterou periferií komunikuje, a 
jednotlivé díly by nepoznaly, komu jsou na společné adrese I/O data 
určena. 

• Oblast určenou pro práci programů (programová část).

• 32 bitové programy již nejsou omezeny velikostí programové části.

47

Paměť

Základní části operační paměti PC
Rezervovaná paměť (640KB – 1024KB) 

• Rezervována pro technické prostředky počítače. 
• Adresy rezervované paměti jsou použity ke třem účelům:

• Od začátku paměti (od adresy 640 KB - A0000) byl vymezen prostor pro práci 

grafického adaptéru.

• Od konce paměti (oblast F0000 - FFFFF) jsou adresy vyhrazeny pro 

systémový BIOS.  

• Mezi adresami vymezenými pro zobrazovací adaptér a BIOS je volný prostor, 

jehož adresy používají BIOSy umístěné na rozšiřujících deskách. 
• Pokud zde zbývá nějaký prostor, tak se do něj z konvenční paměti 

přesunovaly hlavně ovladače zařízení a rezidentní programy.