3_01_El_pole

382 

KO 3.1.-6. Vodič lze od dielektrika rozlišit pouze tím, zda jsou ony nabité částice volné nebo 
vázané (nepohyblivé). 
KO  3.1.-7.  Nejlépe  pomocí  plošné  hustoty  náboje,  protože  takové  tělesa  má  dva  význačné 
rozměry a zanedbatelnou tloušťku. 
KO  3.1.-8.  Ne,  pouze  pro  dvojici  bodových  nábojů.  Avšak  pro  soustavu  většího  množství 
nabitých  částic  lze  užít  tento  zákon  opakovaně  (po  dvojicích)  a  vyjádřit  tak  výsledné  silové 
působení celé soustavy na jediný bodový náboj – princip superpozice. 
KO 3.1.-9. Ne, pouze pro statické bodové náboje. 
KO 3.1.-10. Ne, charakterizuje vzájemné silové působení mezi dvěma nabitými tělesy. 
KO  3.1.-11.  Konstanta  úměrnosti  k vCoulombově  zákoně  je  na  prostředí  závislá,  avšak 
konstanta 

κ v Newtonově gravitačním nezávisí na ničem, ani na prostředí. 

KO 3.1.-12. Permitivita vakua a permitivita prostředí (resp. relativní permitivita).  
KO  3.1.-13.  Jsou  to  obecně  soustavy  2,  4  a  více  bodových  nábojů.  Dipól  je  dvojice 
nesouhlasných bodových nábojů o stejné velikosti, kvadrupól je dvojice dipólů. 
KO  3.1.-14.  Je  to  vektorová  veličina,  jednotkou  je  N.C

-1  resp.  V.m-1,  což  je  jednotka 

odvozená.  
KO 3.1.-15. Ano, závislost vyjadřuje permitivita prostředí. 
KO  3.1.-16.  Princip  superpozice  (skládání),  umožňuje  stanovit  intenzitu  elektrostatického 
pole soustavy statických bodových nábojů. 
KO 3.1.-17. Elektrické siločáry. 
KO  3.1.-18.  Myšlená  křivka,  orientovaná,  definovaná  v každém  místě  pole  s nenulovou 
intenzitou,  mohou  začínat  a  končit  v nekonečnu,  jsou  to  spojité  čáry,  nesmějí  se  protínat, 
vycházejí  vždy  z kladného  a  vstupují  do  záporného  náboje,  na  tečně  ke  křivce  leží  vektor 
intenzity. Počet siločar jdoucích jednotkovou plochou je číselně roven velikosti intenzity pole. 
KO 3.1.-19. Ano, tok vektoru je definován pro libovolnou obecnou plochu. 
KO  3.1.-20.  Pokud  vektor  intenzity  a  vektor  normály  dané  plochy  mají  stejný  směr  i 
orientaci. 
KO 3.1.-21. Odpověď je přímo v textu v několika obměnách (zněních). 
KO  3.1.-22.  Vztah  3.1.-33,  který  je  vyjádřením  tohoto  zákona  platí  pro  plochy  libovolného 
tvaru, které jsou však uzavřené. 
KO 3.1.-23. Na trajektorii práce nezávisí, pouze na počátečním a koncové poloze. 
KO  3.1.-24.  Výsledná  práce  je  nulová,  bodový  náboj  se  vrací  do  výchozí  polohy,  kterou 
popisují stejné souřadnice. 
KO  3.1.-25.  Na  nekonečně  vzdálený  bod  nepůsobí  elektrické  síly,  potenciální  energie 
takového náboje tedy musí být nulová (nenachází se v silovém poli). 
KO 3.1.-26. Ano. 
KO 3.1.-27. Skalární, jednotkou je Volt. 
KO  3.1.-28.  Ano,  je  to  dáno  vztahem  3.1.-43,  tj.  potenciál  v libovolném  bodě  el.  pole 
buzeného kladným nábojem je kladný (vzhledem k nulové hodnotě potenciálu v nekonečnu), 
potenciál pole buzeného záporným nábojem je tedy analogicky záporný. 
KO 3.1.-29. Vektor intenzity pole má směr nejrychlejšího poklesu potenciálu. 
KO 3.1.-30. S tímto jevem je možno se setkat například v letadle, kdy může dojít k tzv. sršení 
z hrotů,  neboť  v místech  s ostrými  hranami  dochází  k největšímu  nahromadění  nábojů,  aby 
celý vodič měl stejný potenciál (v tomto případě křídlo letadla). 
KO 3.1.-31. Jako soustavu rovnoběžných rovin. 
KO 3.1.-32. Protože napětí mezi dvěma body el. pole je rovno rozdílu potenciálu, žádná další 
veličina do tohoto vztahu nevstupuje – viz. 3.1.-51. 
KO 3.1.-33. Pojem „jev“ charakterizuje chování vodiče v el. poli, kdežto „vektor“ je fyzikální 
veličinou, která tento jev popisuje algebraicky. 
KO 3.1.-34. Elektronový plyn je tvořen volnými elektrony v kovech, které jsou pohyblivé.