Radioaktivita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Radioaktivita je samovolný děj, při kterém dochází k přeměně nestabilního jádra určitého prvku na stabilnější jádro jiného prvku. Využití má v jaderné chemii, medicíně nebo v archeologii.
řeka stability
α rozpad
Jádro přichází o 2 neutrony a 2 protony (= jádro helia 42He)
Odstíním papírem, hliníkem
Krátký dosah, ale vysoká účinnost
Nebezpečný rozpad Ra Po
β− rozpad
β+ rozpad
Odstíníme plechem
Elektronový záchyt
γ záření = krátkovlnné elektromagnetické záření, které odstíníme olovem/betonem
Poločas přeměny (T½) udává za jakou dobu se přemění polovina přítomných jader.
Přirozená radioaktivita je důsledkem samovolné přeměny jádra (v přírodě). Umělá radioaktivita se získává vlivem řetězové reakce nebo působením urychlených částic. (v jaderných reaktorech)
Rozpadové řady:
uran-radiová
uran-aktiniová
thoriová
neptuniová
Termonukleární fúze je proces, při kterém dochází ke slučování jader za vysokého tlaku a teploty. Probíhá např. ve Slunci či jiných hvězdách.
Jaderný reaktor je zařízení, ve kterém se přeměňuje energie vzniklá štěpením jader na energii tepelnou a dále na energii elektrickou. Štěpí se jádra izotopu uranu 235U (palivo). Jádra jsou štěpeny pomalými neutrony. Ke zpomalení slouží moderátor (voda, vodík, grafit, těžká voda, beryllium). K regulování řetězové reakce slouží regulační tyče (z boru nebo kadmia), které se zasouvají do aktivní zóny. Chladivo odvádí teplo z aktivní zóny reaktoru (CO2, voda, těžká voda)
Neřízená řetězová reakce – nechají se reagovat všechny vzniklé neutrony, reakce končí výbuchem (atomová bomba)
Řízená řetězová reakce – nechá se reagovat pouze 1 neutron (jaderný reaktor)
Protonové číslo – počet protonů v jádře, značka Z
Nukleonové číslo – počet nukleonů (protonů a neutronů) v jádře, značka A
Neutronové číslo – počet neutronů v jádře, značka N
Nuklidy – atomy se stejným protonovým a nukleonovým číslem
Izotopy – atomy se stejným protonovým, ale jiným nukleonovým číslem
Izobary – atomy se stejným nukleonovým, ale jiným protonovým číslem (jiné prvky)