MAKRO-pozn-ÚSTNÍ

- 

výhodou je jeho operativnost, která umožňuje snadné zjištění pohybu cenové hladiny i v krátkých časových 
intervalech (např. měsíčních)  

- 

v ČR je CPI tvořen dle spotřebního koše s cca 800 položkami, spotřebovávaného průměrnou domácností, tyto 
položky 

agregovány do 12 skupin (např. potraviny) a každá položka má fixní 

váhu:  

   0…základní období, t…běžné období, p…cena, q…množství 

- 

nevýhodou CPI je neproměnnost spotřebního koše - někdy tedy nereflektuje nově zaváděné výrobky 
(tehdy mobily, počítače), které se třeba významně podílí na spotřebních výdajích domácností - ceny těchto 
módních hitů rostou rychlým tempem a jejich nezahrnutí může skutečnost zkreslovat, vliv má také změna 
kvality výrobků během sledovaného období.   

PPI (index cen výrobců)  

- 

je analogií CPI, jde o index cen průmyslových výrobců, zemědělských producentů, stavebních prací -  koše 
tak obsahují suroviny, polotovary a služby používané v příslušných činnostech  

- 

stejně jako CPI, i zde se pracuje s fixními vahami, kdy změny v PPI signalizují budoucí změny CPI.  

Míra inflace π - tempo změn cenové hladiny v čase   

P1 … cenová hladina v běžném období, P0 … cenová hladina v základním období  

- 

úroveň cenové hladiny se nejčastěji měří pomocí CPI – ale vývoj CPI není obvykle identický s vývojem míry 
inflace, existuje mezi nimi ale těsná korelace (také proto, že výdaje domácností na finální produkci 
představují největší složku HDP), ale její vývoj není shodný.   

- 

cenový index nabývá hodnoty vyšší než 100 % v případě inflace, nižší než 100 % v případě deflace.  

- 

Inflace = všeobecný růst cenové hladiny a s tím spojený pokles kupní síly peněz (opakem je deflace) 

- 

Dezinflace = zpomalení tempa růstu cenové hladiny, opakem je akcelerující inflace (narůstající  tempo 
zvyšování cenové hladiny)