7b._Case_Olympus

Případová studie Olympus  

Příběh skandálu, který se odehrál v japonském Olympusu, se datuje do 80. let. Jde o unikátní případ 
v japonském  korporátním  prostředí,  neboť  s klíčovými  informacemi  na  světlo  vyšel  sám  generální 
ředitel  a  prezident  Olympusu  Michael  Woodford,  který  pozici  zastával  od  roku  2011.  Po  vyšetření 
celého  skandálu  čelí  předseda  rady  ředitelů  a  jedenáct  dalších  bývalých  i  současných  členů  vedení 
společnosti žalobám, jak v rodném Japonsku, tak i ve Velké Británii.  

O společnosti 

Olympus Corporation je japonská společnost specializující se na optiku a zobrazovací techniku. Byla 
založena v roce 1919 a v počátcích vyráběla mikroskopy a teploměry. Dnes má dominantní postavení 
na světovém trhu intestinálních endoskopů a působí na celé řadě dalších trhů s optikou a zobrazovací 
technikou.  Tržby  za  finanční  rok  2011  dosáhly  10,6  miliard  dolarů.  Akcie  Olympusu  jsou 
obchodovány na Tokijské burze cenných papírů, přičemž vlastnictví k březnu 2011 bylo na japonské 
poměry rozptýlené. Klíčovými vlastníky jsou institucionální investoři, kteří nevykonávají aktivní roli 
ve  správě  společnosti.  Největšími  tuzemskými  akcionáři  jsou  pojišťovna  Nippon  Life  Insurance 
(8,4 %), Bank of Tokyo-Mitsubishi (4,9 %) a Sumitomo Mitsui Banking (3,1 %). Zahraniční investoři 
ke stejnému datu ovládali 27,7 % akcií Olympusu.  

Japonský kontext 

Od počátku 60. až do konce 80. let se Japonsko pyšnilo jedním z největších ekonomických růstů na 
světě.  Když  během  70.  let  vláda  začala  deregulovat  poválečné  finanční  trhy,  dovolilo  to  bankám 
aktivně hledat nové klienty. Ležérní přístup k monetární politice během příštích desetiletí vedl k růstu 
peněžní  zásoby  a  pádu  úrokovým  měr,  který  usnadnil  vstup  na  finanční  trhy  stále  novým  hráčům. 
Vytvořily se tak ideální podmínky pro růst ekonomické bubliny.