7b._Case_Olympus

Po  svém  odchodu  z Olympusu  Woodford  upozornil  na  akvizice  britskou  protikorupční  organizaci 
Serious Fraud Office. Na vyšetřování předložených důkazů se podílelo i FBI a na konci října donutilo 
Tokijskou  burzu  vyžádat  si  úplné  zveřejnění  uzavřených  smluv.  Olympus  vytvořil  panel,  který  měl 
prošetřit  daná  obvinění,  avšak  mezi  investory  v tu  dobu  již  zavládla  panika.  Akcie  společnosti 
střemhlavě spadly až o 80 % od vypuknutí skandálu, kdy 8. listopadu dopadly na historické minimum 
9,05 dolarů. 

8.  listopadu  totiž  Olympus  konečně  přiznal,  že  využíval  akvizice  ke  krytí  ztrát.24.  téhož  měsíce 
společnost oznámila rezignaci Yamady, Moriho a Kikukawy, který byl po odvolání Woodforda opět 
prezidentem a generálním ředitelem. Obě klíčové funkce převzal Shuichi Takayama. 

Bezprostřední vývoj 

V Japonsku vešel zákon o ochraně informátorů (anglicky whistleblower) již v roce 2004. V Olympusu 
byl  nastaven  systém  whistleblow  a  fungovala  zvláštní  telefonní  linka,  která  měla  pomoci 
zaměstnancům  ohlásit  potenciální  neetické  otázky  od  listopadu  2005.  Tuto  linku  mělo  na  starost 
oddělení Compliance, které nevedl nikdo jiný než Mori. Avšak zaměstnanci v typické firemní kultuře 
panující v drtivé většině japonských firem se neodváží vyjádřit odlišný názor proti vedení. I když byla 
telefonní  linka  anonymní,  k zahájení  vyšetřování  bylo  zapotřebí  znát  identitu  whistleblowera 
k projednání  detailů.  Není  proto  překvapivé,  že  řada  případů  byla  stažena,  když  byli  zaměstnanci 
s tímto pravidlem seznámeni.