7b._Case_Olympus

Jeho volbu odůvodnil editor Financial Times Lionel Barber takto: 

„Pokud existuje člověk, k jehož činu bylo za potřebí v roce 2011 odvahy, pak je to Michael Woodford. 
Jeho volba byla předmětem  vážné diskuze porotců. Panovaly obavy,  že to může být považováno za 
nabádání  k whistleblowing  a  obecné  vzpouře  proti  korporátu.  Ale  tyto  obavy  byly  vyvráceny,  když 
byla  ujasněna  logika  této  volby.  Woodford  čelil  značnému  riziku,  když  se  odvážil  ukázat  na 
„wrongdoing“.  Jako  generální  ředitel  teoreticky  jednal  proti  svému  vlastnímu  zájmu,  jelikož  jeho 
vlastní pozice byla v ohrožení. Přesto udělal správnou věc. Bojoval za nefalšované účetní záznamy a 
přesvědčil japonské orgány k jednání. Byl ztělesněním odvahy. Jeho volbou porotci následovali jeho 
příkladu. 

Role auditora  

KPMG vykonával pro Olympus audit od roku 1974 téměř 35 let, když byl nahrazen Ernst & Young 
v roce  2010.  I  když  účetní  machinace  probíhala  dlouhá  léta,  auditorská  zpráva  vždy  skončila  bez 
výhrad.  Nezávislý  panel,  který  byl  pověřen  vyšetřováním,  však  konstatoval,  že  auditorské  firmy 
neporušily žádný zákon. 

Ve skutečnosti si KPMG podezřelých účetních transakcí všimla již v roce 1999 a obrátila se s otázkou 
na  vedení.  Management  se  však  dokázal  z potenciálního  odhalení  vylhat.  Postupem  času  však  díra 

v účetnictví  začala  narůstat  čím  dál  víc,  a  tak  se  Olympus  rozhodl  bránit  řádným  auditům 
poskytováním neúplných účetních knih či dokonce falšovanými výkazy. Na setkání KPMG s vedením 
Olympusu během roku 2009 se probírala vysoká advisory fee ve výši 687 milionů dolarů v již popsané 
akvizici společnosti Gyrus a plateb za tři tuzemské společnosti, bohužel se nepodařilo osvětlit vztah 
Olympusu s Axam Investments. Krátce poté bylo KPMG nahrazeno E&Y. I tato auditorská společnost 
při přebírání auditu kladla otázky ohledně Gyrusu a Axamu, ale opět pro nedostatek důkazů, nebylo 
možné prokázat, že Axam byl spřízněnou stranou.