7b._Case_Olympus

Když  začátkem  90.  let  praskla  ekonomická  bublina,  odhadová  nerealizovaná  ztráta  byla  ve  výši 
miliard jenů (kurz k americkému dolaru byl v roce 1990 145:1). Vedení Olympusu se rozhodlo ztrátu 
zamést  pod  koberec  a  vykazovalo  v účetnictví  zfalšované  zisky.  To  bylo  možné  díky  tehdejšímu 
japonskému účetnímu standardu, který dovoloval finanční aktiva účtovat na základě jejich historické 
ceny.  Yamada  a  Mori  nadále  sázeli  peníze  na  rizikové  projekty  v naději,  že  se  jim  podaří  ztráty 
vyrovnat.  Na  konci  90.  let  již  šlo  o  téměř  100  miliard  jenů  (necelá  miliarda  amerických  dolarů).  
V roce 1997 však došlo k novelizaci účetních standardů a Japonsko přešlo na systém oceňování podle 
reálné  hodnoty  v rámci  implementace  mezinárodních  standardů  účetního  výkaznictví  IFRS.  Jelikož 
Yamada a Mori byli účetní, bylo jim jasné, že se pravda může velmi rychle dostat na světlo.  

V roce  1998  se  svolením  Shimoyami  Yamada  s Morim  spustili  plán  nazývaný  „Tobashi“  (doslova 
uletět pryč), který obcházel nový účetní standard. Převedly všechna téměř bezcenná finanční aktiva na 
subjekty,  jejichž  účetní  výkazy  nebudou  zahrnuty  do  účetní  uzávěrky  Olympusu.  K tomu,  aby  plán 
fungoval, bylo třeba najít třetí stranu, která bude ochotná ona aktiva koupit za jejich účetní hodnotu. 
Proto Yamada s Morim potřebovaly vytvořit falešné společnosti, které budou moci řídit a nadále tak 
ukrývat  nakumulované  ztráty.  Olympus  požádal  prezidenty  Axes  Japan  Securities  a  Axes  America, 
aby  pro  ně  tyto  falešné  společnosti  založili.  Šlo  o  plán,  o  kterém  věděla  pouze  hrstka  vyvolených. 
Yamada s Morim pravidelně vypracovávali zprávu o výši ztrát nejvyššímu vedení Olympusu. Z těchto 
akvizic  byla  nejvýznamnější  koupě  společnosti  Gyrus  v  roce  2008  za  dvě  miliardy  dolarů.  Další 
miliarda šla na koupi tří venture společností.