Operativně pátrací prostředky - diplomová práce - Jan Chvatík

jako  vědomého  a  i  formálně  zavázaného,  stálého  a  spolehlivého 

spolupracovníka  státní  bezpečnosti,  jenž  tajně,  podle  jejích  příkazů, 

působí  v  nepřátelském  prostředí.

24  Informátora  potom  jako  vázanou  osobu, 

která  pravidelně  informuje  nebo  plní  tajné  příkazy  StB  a  rezidenta  jako 

čestného,  externího  pomocníka  služby  StB,  který  měl  být  k dispozici 

zejména informátorům.

25  

Další  změny  v definování  těchto  „osob“  byly  provedeny  v r.  1954 

směrnicí  č.  72/1954,  o  agenturně  operativní  práci  a  dále  směrnicí 

z r. 1962.

26  Na  základě  těchto  interních  předpisů  se  rozeznávaly  formálně 

již  jen  dva  druhy  spolupracovníků.  Jednak  to  byli  tajní  spolupracovníci 

(patřili  sem  agenti,  rezidenti  a  držitelé  propůjčeného  bytu)  a  dále  potom 

tzv.  důvěrníci.  Agentem  byl  tajný  spolupracovník,  který  měl  plnit  úkoly 

při  vyhledávání,  rozpracování  a  dokumentování  protistátní  trestné  činnosti 

a  dále  úkoly  směřující  k  předcházení  a  zabránění  této  trestné  činnosti. 

Rezidentem  se  rozuměl  zvlášť  vybraný,  naprosto  spolehlivý,  životně 

zkušený  a  z  hlediska  kontrarozvědného  odborně  připravený  tajný 

spolupracovník,  který  pod  vedením  operativního  pracovníky  řídil  práci 

těch  agentů,  které  mu  operativní  pracovník  k  řízení  svěřil.  Jeho  úkolem