14. Zánik trestnosti

1. abolice ▪ promlčení

   • v trestním stíhání se pokračuje, prohlásí-li obviněný v zákonné lhůtě, že na projednání věci trvá

2. ostatní důvody zániku trestnosti

   • vedou k odložení věci nebo zastavení trestního stíhání

   • vyjde-li však některý z ostatních důvodů zániku trestnosti najevo po nařízení hlavního líčení, popř. v odvolacím řízení, je vynesen zprošťující rozsudek

Zánik nebezpečnosti TČ pro společnost

• záleží v tom, že čin, který v době spáchání vykazoval všechny znaky TČ, přestane být nebezpečný pro společnost z důvodu uvedeného v zákoně

• může spočívat:

1. ve změně situace

2. v osobě pachatele

• změnou situace se rozumí zj. podstatná změna sociálněpolitických poměrů, podmínek a jiných okolností ovlivňujících stupeň nebezpečnosti činu pro společnost

• existenci těchto podmínek je nutno posuzovat vždy individuálně ve vztahu ke každému konkrétnímu případu, a posuzovat tedy konkrétní, nikoli typovou nebezpečnost činu pro společnost

• o zánik tzv. typové nebezpečnosti jde v případě, kdy trestnost činu zanikla vzhledem ke změně právního řádu

  • př.: Původní vlastník se dopustil krádeže na věcech, k nimž převedl vlastnictví kupní smlouvou na jinou osobu, přičemž následně se stal opět jejich vlastníkem v důsledku odstoupení od smlouvy. Podle NS ČR lze toto odstoupení pokládat za změnu situace ve smyslu § 65.

• osoba pachatele přestane být nebezpečnou pro společnost zpravidla tehdy, jestliže prokáže svým chováním po činu, že se trvale napravila, že nehrozí opětovné spáchání činu

• takový závěr lze učinit, jestliže pachatel svým aktivním jednáním prokáže změnu postoje k chráněnému zájmu, který svým činem porušil

  • př.: pachatel TČ neposkytnutí pomoci po jeho spáchání zachrání tonoucí osobu

Účinná lítost

• smyslem: motivovat pachatele slibem beztrestnosti k tomu, aby zamezil nebo napravil škodlivý následek TČ → zachování chráněného statku je důležitější než zájem společnosti na potrestání pachatele

• připuštěno jen u TČ taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 66

• především TČ proti republice

• TČ, které spočívají v ohrožení zájmů chráněných TZ, nebot' u těch lze nejlépe zamezit poruše - škodlivému následku

• předpokladem je dokonaný TČ

• podmínky aplikace účinné lítosti:

  • jedná se o některý z trestných činů taxativně uvedených v § 66

  • pachatel škodlivý následek TČ zamezil nebo napravil, popř. učinil o TČ oznámení příslušnému orgánu v době, kdy škodlivému následku mohlo být ještě zabráněno

  • pachatel tak učinil dobrovolně

• při účasti více osob na TČ se podmínky účinné lítosti posuzují u každé ze zúčastněných osob samostatně - v případech zabránění škodlivému následku je též třeba zabránit i ostatním zúčastněným osobám v jeho způsobení

• mladiství: další důvod účinné lítosti:

• k zániku trestnosti dojde při kumulativním splnění těchto podmínek:

  • jde o provinění, za které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let

  • mladistvý po spáchání činu dobrovolně odstranil nebo napravil způsobený následek, anebo se o to pokusil

  • mladistvý svým chováním po spáchání činu projevil účinnou snahu po nápravě

  • čin neměl trvale nepříznivých následků pro poškozeného nebo pro společnost