14. Zánik trestnosti

• na běh PD mají vliv některé okolnosti, které způsobují její stavení nebo dokonce přerušení → tím dochází k prodloužení promlčecí doby

Stavení promlčecí doby trestního stíhání

• v důsledku zákonem předvídané překážky promlčecí doba po dobu trvání překážky neběží

• jakmile překážka odpadne, promlčecí doba pokračuje ve svém běhu

• TZ v § 67 odst. 2 taxativně vymezuje 3 časové úseky, které se nezapočítávají do promlčecí doby:

1. doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku (např. různé výsady a imunity), nepatří sem však faktické překážky

2. doba, po kterou se pachatel zdržoval v cizině (ať již oprávněně nebo neoprávněně)

c) zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání

Přerušení promlčecí doby trestního stíhání má za následek nový běh promlčecí doby

• promlčecí doba běží od samého počátku bez závislosti na tom, jaká doba uplynula před

skutečností způsobující přerušení promlčecí doby

• důvody přerušení promlčení trestního stíhání:

• zahájením trestního stíhání pro TČ, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícími úkony policejního orgánu, státního zástupce nebo soudu směřujícími k trestnímu stíhání pachatele

  • pod sdělení obvinění lze zahrnout i návrh státního zástupce na potrestání doručený soudu v případech zkráceného přípravného řízení (§ 179d TŘ)

  • následujícími úkony směřujícími k trestnímu stíhání se podle judikatury rozumí např.: rozhodnutí o zastavení trestního stíhání proti obviněnému, usnesení o postoupení věci, usnesení o odnětí a přikázání věci

  • bude to i vydání příkazu k zatčení, předvolání či předvedení obviněného k výslechu

• přerušení má význam jen pro osobu, proti níž trestní procesní úkon směřuje, nikoli např. pro spoluobviněné

• spáchal-li pachatel v promlčecí době TČ nový, na který TZ stanoví trest stejný nebo přísnější, přitom právní kvalifikace činu není rozhodující

  • při stejných horních hranicích trestní sazby odnětí svobody jsou rozhodující dolní hranice

Do obecné úpravy běhu promlčecí doby v TZ zasáhly dva zvláštní zákony, které ji podstatným způsobem modifikovaly:

1. zákon o soudních rehabilitacích - vyjde-li v průběhu řízení podle tohoto zákona najevo, že jednání osob, které přivodily nezákonnosti napravované tímto zákonem nebo k nim přispěly, zakládá podezření z TČ, jehož trestnost v den nabytí účinnosti tohoto zákona nezanikla promlčením, promlčecí doba takového činu neskončí před 1. lednem 1995

2. zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu - do promlčecí lhůty TČ se nezapočítává doba od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, pokud z politických důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby