Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
ÚVOD DO KRIMINALISTIKY
I. Úvod do kriminalistiky
§ 1. Předmět kriminalistiky
Kriminalistika je jednou z řady disciplín, které usilují o vědecké poznání trestné činnosti a o uplatnění vědeckých poznatků v boji s ní. Jde o obor poměrně mladý – teprve od 90. let minulého století. Do té doby byla justice odkázána na velmi omezený okruh důkazních prostředků. To vedlo ke dvěma nežádoucím důsledkům: velká část spáchaných trestných činů zůstávala nepotrestána a nedostatek důkazních možností vedl k tomu, že byl zveličován význam výpovědí, především obžalovaného.
Nové perspektivy, jak zefektivnit boj s kriminalitou, otevřel nebývalý rozvoj vědy a techniky v 19. století. Dokonce i tradiční důkazní prostředky – výpovědi – byly zdokonaleny novými psychologickými přístupy.
Objekty materiálního světa, které zkoumá kriminalistika, lze rozdělit do tří velkých skupin:
veškeré skutkové znaky trestných činů, ev. jiných společensky nežádoucích jevů včetně osoby pachatele
stopy trestných činů a nositele těchto stop
činnost subjektů, podílejících se na boji s kriminalitou, tj. zejména policie, vyšetřovacích orgánů, státního zastupitelství, soudů a znalců
Předmět vědy – je určen především okruhem zákonitostí, které daná věda zkoumá. Poznáním zákonitostí, vztahujících se ke zkoumaným objektům, proniká věda od jevu k podstatě a dosahuje teoretického poznání.
Kriminalistika zkoumá tyto dva okruhy zákonitostí objektivního světa, které tvoří její předmět:
zákonitosti vzniku, trvání a zániku stop a jiných kriminalisticky relevantních informací o spáchaných trestných činech
zákonitosti nalézání, shromažďování, dokumentace a zkoumání stop a jiných kriminalisticky relevantních informací o spáchaných trestných činech
Obě skupiny zákonitostí se vztahují ke stopám. Stopa je klíčový pojem kriminalistiky – je stěžejním zdrojem informace o trestném činu a východiskem veškerého poznání, nezbytného k odhalování a vyšetřování trestných činů.
Některé ze stop jsou snadno zjistitelné a informace v nich obsažené jsou velmi jednoduše interpretované. Takovými stopami se nemusí zabývat žádný vědní obor, k jejich poznání stačí smyslové nazírání a tzv. zdravý rozum.
Stopy trestného činu jsou někdy velmi podobné následkům, které nastávají při pravidelných lidských činnostech, např. pracovního charakteru. Vlastní odborné zkoumání těchto stop přenechává kriminalistika těm vědním disciplínám, které se zabývají sledováním pravidelných jevů, jimž jsou stopy podobné.
Vedle toho však existuje mnoho stop, které se svou povahou výrazně odlišují od jevů normálního života – proto je zkoumá výhradně kriminalistika. Zkoumáním těchto dílčích oblastí specifických stop, o které obecnější disciplíny nejevily zájem, začal z historického hlediska rozvoj kriminalistiky – tak vznikla např. daktyloskopie, balistika, písmoznalectví, kriminalistická antropologie atd.