Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Druhou skupinou jsou metody převzaté z jiných vědních disciplín. Kriminalistická nauka v široké míře využívá např. metody matematické, fyzikální, chemické, biologické, antropologické a jiné.
Třetí skupinou metod jsou specifické metody – metody, které si kriminalistická teorie sama vytvořila a které jsou využívány výlučně jen v ní – musí mít velmi komplexní povahu a být značně obecné. V jejich struktuře je obsaženo mnoho dílčích metod, postupů a operací.
Za specifické metody kriminalistické vědy lze pokládat dvě metody:
Zevšeobecňování (generalizace) poznatků z policejní, vyšetřovací, soudní a znalecké praxe
Její tvůrčí přínos se projeví v tom, že od jevové stránky pronikne k podstatě jevů, mezi nimiž nachází hlubinné vztahy a zákonitosti. Na základě tohoto poznání pak kriminalistika vypracovává nové účinné metody odhalování, zkoumání a dokumentace stop, jakož i další metody boje s kriminalitou.
Tvůrčí přizpůsobování a přetváření poznatků a metod jiných věd
Obrovské duševní bohatství, nashromážděné moderními vědami, může být všestranně využito k odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti.
Kriminalistická teorie sleduje rozvoj vědeckého poznání v přírodních, technických a společenských vědách a snaží se v nich nalézt vše, co je zužitkovatelné v boji s kriminalitou.
Zvláště užitečné je, jestliže se kriminalistické vědě podaří tvořivě transformovat původní poznatky a metody jiných věd a dodat jim novou kvalitu tak, aby co nejlépe vyhovovaly zvláštnostem předmětu kriminalistiky.
§ 5. Společenská funkce kriminalistiky
Kriminalita ohrožuje nejzákladnější lidské statky – život, zdraví, svobodu a čest občanů, vlastnická práva apod.. Proto potírání kriminality je nepochybně velmi prospěšnou a humánní činností, mající svou nespornou etickou hodnotu.
Kriminalistika, která přispívá k úspěšnému boji s trestnými činy, má jednoznačně pozitivní poslání. Svou funkci plní tím, že vypracovává efektivní metody odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti a poskytuje je policejním a justičním orgánům a znalcům.
Kriminalistika usnadňuje poznání trestného činu tím, že vypracovává vědecké metody nalézání důkazní informace, kterými vybavuje policejní a justiční orgány. Bez této pomoci by podstatná část trestných činů zůstala neodhalena a nepotrestána.
Před vznikem kriminalistiky se trestní proces spoléhal hlavně na výpovědi obviněného a svědků, což vedlo k pokusům o dosažení doznání za každou cenu. Naproti tomu kriminalistika vybavuje orgány činné v trestním řízení širší paletou informací, které jsou část o dostupné bez zasahování do občanských práv a svobod.
Znalost kriminalistických metod je nezbytná nejen v předprocesní policejní činnosti a v přípravném řízení, ale též v soudním řízení. Soud může zasvěceně hodnotit výsledky přípravného řízení, vracet věc k doplnění vyšetřování, hodnotit kriminalistické expertizy pouze tehdy, jestliže se dokáže orientovat v podstatě kriminalistických metod. Znalost kriminalistiky patří k základnímu kvalifikačnímu vybavení nejen policistů kriminální služby, ale též vyšetřovatelů, státních zástupců a soudců.