Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Zajímají nás i tzv. doprovodná jednání pachatele na místě činu, o způsoby zabraňování vzniku stop, o způsobu nakládání s odcizenými věcmi po činu apod..
§ 2. Komponenty způsobu páchání trestného činu
Způsob páchání trestného činu má složitou strukturu. Jeho komponenty lze třídit jednak podle předmětné povahy, jednak podle složitosti.
Podle předmětné povahy se komponenty člení na akty a na věcné komponenty.
Akty jsou dynamickými složkami jednání pachatele, jsou vázány na jeho aktivitu. Rozlišují se:
somaticko-motorické akty, jako jsou pracovní pohyby, pohyby držení těla, mimika a tzv. lokomoční pohyby (chůze, běh …)
psychické akty, zejména způsoby pachatelova rozhodnutí o využití objektivních podmínek při realizaci trestného činu (např. volba denní doby, kdy bude čin spáchán). Aby měly význam pro poznání trestného činu, musí na ně navázat somaticko-motorické akty, protože jedině tak vznikne podchytitelná stopa.
Věcné komponenty jsou jakékoli předměty použité pachatelem.
Největší význam mají nástroje a zbraně – nezřídka způsobují výrazné stopy, protože jejich použití vyvolává intenzivní mechanické účinky.
Zvláštní pozornost zasluhují tzv. zločinecké nástroje, které jsou speciálně zhotovené nebo upravené ke zločineckým účelům. Na těchto nástrojích se nachází velké množství výrazných individuálních znaků, které je umožní snáze identifikovat – podaří-li se je nalézt v držení pachatele, lze jednoduše dovolit spojitost mezi činem a pachatelem. Výskyt těchto nástrojů se podchycuje v evidenčním systému modus operandi.
podle složitosti dělíme pouze somaticko-motorické akty, a to na komponenty komplexní, základní a dílčí.
Komplexní komponent je komplex úkonů pachatele, spjatý dílčím cílem, který lze vyčlenit z celkového děje trestného činu jako jeho relativně samostatnou část.
Základní komponent je jednotlivý úkon pachatele. Úkonem se rozumí relativně samostatný akt, uskutečnění v relativně krátkém čase na jednom místě. Skládá se zpravidla z několika pohybů a psychických procesů.
Dílčí komponent je tvořen jednotlivým pohybem pachatele (např. pachatel udeří oběť loupeže pěstí do obličeje), nebo jednotlivým psychickým aktem.
§ 3. Utváření způsobu páchání trestného činu
Genetická analýza způsobu páchání trestného činu, která se snaží popsat, jak se utváří pachatelovo jednání, se zabývá zejména dvěma okruhy otázek:
Determinace způsobu páchání trestného činu
Vycházíme-li z filozofického principu determinismu, předpokládáme, že způsob páchání trestného činu se nevytváří nahodile, nezávisle na jiných jevech, nýbrž že je podmíněn vnějšími faktory a že jeho geneze se řídí jistými zákonitostmi.
Proniknout do zákonitostí determinace způsobu páchání je obtížné z několika důvodů: