Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty

Pro potírání kriminality je výhodné, že pachatelovi často chybějí potřebné informace nebo že získané informace špatně hodnotí. Není výjimkou, že pachatel se rozhoduje na základě mylných informací.

Proto je žádoucí z preventivních důvodů zabraňovat potenciálním pachatelům v přístupu k takovým informacím.

• Převzetí, neboli transfer „osvědčeného“ způsobu páchání od jiného pachatele

Dochází nejčastěji v partách sociálně narušených osob a ve vězení: stále však přibývá případů, kdy pachatel získá tyto informace v tisku, televizi nebo i z odborné kriminalistické literatury. Tomuto jevu tzv. kriminální nákazy a kriminální nápodoby by bylo žádoucí bránit tím, že nebudou zveřejňovány technické detaily zvlášť úspěšných způsobů páchání ani návody, jak se vyhnout odhalení, jak likvidovat stopy apod.

§ 4. Význam způsobu páchání trestného činu pro kriminalistiku

Pro kriminalistické poznání jsou poznatky o způsobu páchání trestného činu jedním z nejvydatnějších pramenů informací. Je tomu tak proto, že způsob páchání vyvolává intenzivní následky ve vnějším prostředí a oproti jiným znakům trestného činu se výrazněji zobrazuje ve stopách.

1. Význam pro tvorbu vyšetřovacích verzích

Vyšetřovací verze je jednou z nejdůležitějších kriminalistických metod. Podkladem pro vytyčování vyšetřovacích verzí mohou být mj. též poznatky o způsobu páchání. Vyskytují se přitom dvě různé situace:

1. je-li zobrazení způsobu spáchání ve stopách pouze fragmentární, přistupujeme nejprve k vytyčení verzí o chybějících komponentech a snažíme se tak vytvořit model celkového systému způsobu páchání.

Celý tento proces je znázorněn na schématu I. str. 33

1. vytyčování vyšetřovacích verzí o faktorech, které determinovaly způsob páchání. Sahá se k němu samozřejmě jen tehdy, jestliže tyto faktory nelze poznat bezprostředním vnímáním.

Celý proces je znázorněn na schématu II. str. 33

V kriminalistické praxi má největší význam vytyčování verzí o subjektivních faktorech v době, kdy ještě není znám pachatel. Tím se vlastně vytváří hypotetický obraz pachatele.

1. Význam pro kriminalistickou evidenci „modus operandi systém“ (MOS)

MOS sestává ze dvou paralelních evidencí:

1. evidence známých pachatelů podle způsobu páchání trestných činů

2. evidence neobjasněných trestných činů podle způsobů jejich spáchání

Shodují-li se znaky vyšetřovaného trestného činu se znaky evidovaných trestných činů, usuzuje se na to, že shodné trestné činy mohl spáchat týž pachatel.

1. Význam pro kriminalistickou identifikaci

Z nesmírné variability znaků způsobů páchání lze dovolovat, že způsob spáchání konkrétního trestného činu je individuální v tom smyslu, že je přiřaditelný k jedinému pachateli.

Praktické využití přichází v úvahu u recidivistů, kteří se opakovaně dopouštějí téhož druhu trestných činů. Jako identifikační znaky lze porovnávat na jedné straně znaky způsobu spáchání zobrazené ve stopách právě vyšetřovaného trestného činu a na druhé straně znaky dříve spáchaných trestných činů, podchycené buď v evidenci MOS nebo ve spisech.