Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty

Pro aplikaci této metody jsou vhodné pouze některé druhy trestných činů: vraždy, znásilnění, pohlavní zneužívání, žhářství, únosy spojené s vydíráním, nebezpečná vyhrožování, obscénní komunikace.

Za nevhodné bývají pokládány např. majetkové delikty, delikty spáchané pod vlivem drogy, skutky spáchané několika spolupachateli.

Nejvhodnější jsou delikty, které zanechaly hodně stop a jejichž způsob spáchání se vyznačuje různými zvláštnostmi, naznačujícími pravděpodobnou psychopatologickou motivaci.

Zpracovaný profil pachatele by měl obsahovat tyto údaje: věk, pohlaví, rodinný stav, stupeň vzdělání, inteligence, emocionalita, charakteristika osobnosti, patologické známky chování, sexuální návyky a deviace, životní styl, sociální původ a současné postavení, zaměstnání, pracovní návyky, vzhled a úpravnost, bydliště ve vztahu k místu činu, motiv činu, zda se podobného jednání mohl dopustit již v minulosti, pravděpodobnost opakování deliktu, doporučení ohledně přístupu vyšetřovatele k pachateli.

Pro potřeby vyšetřování jsou významné takové charakteristiky pachatele, které se výrazně projevují v jeho chování i ve všedním životě a které mají specifickou orientující hodnotu pro pátrání.

Analogický postup, jako je psychologické profilování, se používá k řešení úkolu, zda určitá známá podezřelá osoba přichází v úvahu jako možný pachatel vyšetřovaného trestného činu. Shoda rysů sama o sobě není důkazem pachatelství.

Psychologické profilování je prozatím málo propracovanou metodou. U nás jsou zkušenosti s jeho aplikací malé. Prozatím se při vyšetřování psychologického profilu postupuje převážně intuitivně. Proto je třeba k využití této metody přistupovat opatrně.

V. Kriminalistické učení o oběti

§ 1. Oběť jako předmět zájmu kriminalistiky

studium osoby oběti trestného činu má pro kriminalistiku značný význam při plnění základních úkolů kriminalistiky, při vypracování metod odhalování, vyšetřování a prevence trestných činů.

Oběť bývá v mnoha případech oznamovatelem trestného činu. Je důležitým očitým svědkem činu. V této své roly je nezastupitelná. Oběť je totiž ve většině případů složitými vztahy spjata s pachatelem i s dalšími okolnostmi trestného činu, zejména dobou a místem činu, čímž se významně podílí na procesu tvorby stop.

Významnou roli sehrává oběť zejména u trestných činů proti životu a zdraví, proti svobodě a lidské důstojnosti a u některých majetkových trestných činů.

Zvýšený zájem o problematiku oběti v kriminalistice vyvolalo v 2. polovině tohoto století konstituování zvláštní disciplíny zabývající se obětí trestné činnosti – viktimologie.

Předmět viktimologie je:

• osobnost oběti, její biologické, psychické a sociální rysy

• role oběti v genezi činu a vztahy pachatele a oběti

• role oběti při vyšetřování a soudním projednávání činu

• pomoc obětem trestné činnosti, způsoby náhrady škody

• prevence zaměřená na oběť činu