Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Vzájemné působení těchto objektů čili proces vzájemného odrážení a přenášení jejich vlastností se projevuje jako změny v materiálním prostředí (materiální stopy) a změny ve vědomí lidí (paměťové stopy). – Schéma III a IV
Kriminalisté se nezabývají pouze událostmi trestných činů, nýbrž i událostmi, které nejsou trestným činem, ale v době jejich vzniku či oznámení není vyloučeno, že se o trestný čin může jednat – např. hlášené sebevraždy, průmyslové havárie aj.
Stopy kriminalisticky relevantní události vznikají zákonitě. Zákonitosti vzniku stop mají situační charakter, tj. projevují se jako tendence, jsou závislé na momentálních podmínkách.
Stopy se uchovávají v materiálním prostředí a ve vědomí lidí jen po určitou dobu, pak zanikají, např.:
působením objektivních vnějších vlivů (deště, vlhka)
vlivem přirozených vnitřních vlastností hmotného nositele stopy (svědek zapomene okolnosti trestného činu apod.)
úmyslným odstraněním zainteresovanou osobou
neúmyslným odstraněním či poškozením nezainteresovanou osobou
K tomu, aby kriminalisté mohli úspěšně stopy vyhledat, zajistit, zkoumat, získávat z nich informace a pracovat s nimi při zjišťování objektivní pravdy, mají být obeznámeni se zákonitostmi jejich vzniku a zániku.
Materiální nositelé a informační obsah kriminalistických stop
Stopa může existovat bez svého materiálního nositele. Nositelem materiálních stop jsou různé hmotné objekty (vozovka, ornice na poli, nábytek aj.). nositelem paměťových stop je jeho šedá kůra mozková s jejími psychofyziologickými procesy.
Obsahem stopy je kriminalisticky relevantní informace. V materiálních stopách vzniká tato informace proto, že při vzájemném působení objektů dochází k předání energie nebo hmoty, resp., obojího. Např. vtisk pneumatiky motorového vozidla na polní cestě vzniká tlakovou energií vozidla.
Informační obsah stopy má svou formu vnější (zobrazený tvar dezénu pneumatiky), resp. i svou formu vnitřní (lidská krev určité krevní skupiny a krevního znaku). Z této formy lze zjistit souvislost stopy s objektem, který ji vytvořil.
Stopy považujeme za gnozeologický substitut originálu (např. pachatele, oběti). Substituty jsou prostředníkem k poznání originálu. Poznáme-li totiž vlastnosti substitutu, poznáme tak zprostředkovaně určité vlastnosti originálu.
Pojem kriminalistické stopy
Souvislost stopy s kriminalisticky relevantní událostí je především příčinná. V těchto případech zpravidla existuje součastně i souvislost prostorová (místní) a časová, což je ideální stav pro práci kriminalistů.
Protože však kriminalisté na počátku své práce nevědí, které z evidentních či domnělých změn jsou či nejsou v příčinné souvislosti s událostí, musí je zpočátku všechny považovat za kriminalistické stopy a tak s nimi pracovat.