6. Objektivní stránka trestného činu

6. Objektivní stránka trestného činu

• charakterizována způsobem spáchání TČ a jeho následky

• je základem tr. činnosti → pomocí ní se TČ nejnápadněji odlišují

obligatorní znaky objektivní stránky TČ

• musí být dány vždy, u všech TČ

  • jednání

  • následek

  • příčinný vztah mezi nimi (kauzální nexus)

• fakultativní znaky objektivní stánky TČ - nemusí být obsaženy u všech TČ, jen u těch, kde to zákon stanoví

• někdy jsou znaky obj. stránky TČ i určitým způsobem kvantifikovány – je vyjádřena míra, která musí být naplněna, aby se jednalo o tento TČ (např. „těžká újma na zdraví“)

• některé TČ mohou být spáchány jen za použití určitého, v zákoně charakterizovaného jednání nebo určitými prostředky (např. vydírání se lze dopustit jen za použití násilí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy)

• způsob provedení činu spoluurčuje stupeň nebezpečnosti činu pro společnost a může být i přitěžující okolností

jednání

• nezajímá nás celé jednání, jen to, které je relevantní z hlediska TP hmotného → jednání ve smyslu trestního práva

• = projev vůle pachatele ve vnějším světě jako vědomé činnosti člověka, zaměřené na dosažení určitého cíle

• jednání má dvě složky:

  • vůle – vnitřní (psychická) složka

  • projev vůle – vnější (fyzická) složka

→ jednání tvoří jednota psychické a fyzické stránky jednání

→ o jednání nejde tam, kde některá ze složek chybí:

1. fyzické donucení – např. někomu je vedena ruka při padělání listiny

2. psychické donucení – vůle jednajícího je značně omezena, nemusí se podrobit, ale dává tomuto jednání přednost před újmou, která by mu jinak hrozila – jedná sice, ale může být beztrestný pro krajní nouzi nebo jinou okolnost vylučující protiprávnost

3. pohyb je vyvolán na vůli člověka nezávislou okolností, pokud tato událost nebyla vyvolána předchozím nedbalostním jednáním – např. uklouzne na podlaze, přitom někoho zraní (pokud neměl povinnost podlahu vysušit, nebude to TČ)

4. schází projev vůle ve vnějším světě – myšlenka, přání… není TČ

   • i jednání, které naplňuje znaky TČ spáchaného z nedbalosti, je projevem vůle, i když vůle zde nesměřovala ke spáchání TČ

   • jednat může i osoba nepříčetná nebo osoba mladí 15 let, ale nejde pak o TČ

   • jednáním je:

     • konání – vůlí řízený pohyb

     • opomenutí – vůlí řízené zdržení se pohybu

   • ne každé opomenutí je trestné, jen takové kdy byl pachatel povinen konat, kdy to bylo jeho právní povinností (nestačí morální povinnost)

     • zvláštní povinnost konat – osoba měla vzhledem ke svému postavení právní pov.

konat; opomenutí zakládá odp. za následek

• obecná povinnost konat – pod hrozbou trestem se zakládá povinnost konat, adresovaná všem, příp. určité skupině lidí – např. řidičům

  • pravé – čistě omisivní TČ

  • př.: poskytnout pomoc, oznámit TČ