Kriminalistika

Pojem, předmět a systém kriminalistiky

• POJEM

• samostatný vědní obor, nauka o poznání TČ, interdisciplinární

• spec. předmět zkoumání, vlastní metodologie

• objasňuje vznik, trvání a zánik stop

• objasňuje vyhledávání, shromažďování a zkoumání stop

• vypracovává metody, postupy, prostředky a operace při odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti

  • PŘEDMĚT

• vznik, trvání a zánik stop a jiné kriminalisticky relevantní informace.

• vyhledávání, shromažďování a zkoumání stop a jiných relevantních informací.

  • ZKOUMANÉ OBJEKTY

• skutek TČ a osoba pachatele

• stopy TČ a nositelé stop

• činnost orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ), odborníků a znalců při odhalování, vyšetřování TČ a při zkoumání stop

  • METODY

• Obecné poznávací (pozorování, srovnávání, měření ...)

• Převzaté z jiných disciplin (fyzika, chemie, biologie, anatomie ...)

• Speciální (zevšeobecňování poznatků z policejní, vyšetřovací a soudní praxe, tvůrčí přizpůsobování poznatků a metod jiných věd)

  • SYSTÉM 1.

• OBECNÁ ČÁST

1. Kriminalistické učení o TČ

1. Způsob spáchání TČ

2. Kriminální situace

3. Kriminální učení o pachateli / oběti

4. Motiv činu

1. Kriminalistické učení o stopách

1. Obecné zákonitosti vzniku stop, třídění stop

1. Obecná metodologie kriminalistické praxe

1. Proces poznání TČ

2. Vyšetřovací situace

3. Charakter kriminalistických metod

4. Kriminalistická identifikace

1. Technické a přírodovědné kriminalistické metody

2. Taktické kriminalistické metody

• ZVLÁŠTNÍ ČÁST

• Metodiky vyšetřování jednotlivých druhů TČ

  • SYSTÉM 2.

• KRIMINALISTICKÁ TECHNIKA (kriminalisticko-technické metody)

• KRIMINALISTICKÁ TAKTIKA (kriminalisticko-taktické metody)

• KRIMINALISTICKÁ METODIKA (metodika vyšetřování jednotlivých TČ)

  • VZTAH K OSTATNÍM VĚDÁM

• Kriminologie, Trestní právo procesní/hmotné, správní právo, soudní lékařství/psychiatrie/sexuologie/chemie

  • FUNKCE - Represe, Prevence, Ochrana

Historie kriminalistiky

• ANTROPOMETRIE A DAKTYLOSKOPIE

• Antropometrie je měření jednotlivých částí lidského těla a byla první systematicky rozčleněnou a vědecky podloženou identifikační metodou na světě.

• Louis Alphonse Bertillon patří mezi osobnosti, které se nesmazatelně zapsaly do historie zločinu a kriminalistiky. Celý svůj život zasvětil boji proti zločinu. Jako první na světě vypracoval použitelnou metodu individuální identifikace zločinců, postavenou na vědeckém základě - proměřování jednotlivých částí lidského těla. Vycházel z předpokladu, že se délky některých lidských kostí a obvody lebek u dospělých jedinců nemění.

• Daktyloskopie je nauka o kožních papilárních liniích na prstech, dlaních a ploškách nohou. Průběh těchto linií je pro jedince charakteristický a do jisté míry dědičný. Tato jedinečnost je v kriminalistice využívána pro identifikaci osob. Vychází z neměnnosti, neodstranitelnosti a individuálnosti.

• William James Herschel

• Nejen antropometrie a daktyloskopie jsou metody, které započaly éru vědecké metody, kriminalistiky. Také kriminalistická fotografie, balistika, trasologie, začátky mechanoskopie byly metodami, které patřily a stále patří k pilířům kriminalistických metod.

• DĚJINY ČESKOSLOVENSKÉ A ČESKÉ KRIMINALISTIKY

• Jan Jesenský (lékař)

• Jan Evangelista Purkyně (studovat papilární linie)

• Kriminalistika a především kriminalistická technika v dnešním slova smyslu vznikla v období vrcholící průmyslové revoluce v druhé pol. 19.stol.

• Nauka o daktyloskopování a popisování osob z roku 1920 od Františka Protiwenského. V roce 1900 zavedena sbírka podobizen pachatelů a v r. 1901 zřízeno daktyloskopické oddělení.

• Období let 1918 až 1939 je možné považovat za období vzniku československé kriminalistiky.

• V r. 1940 vyšla kniha Ladislava Havlíčka – Mechanoskopie stopy a znaky řemeslných nástrojů. Kniha má svou kvalitu z hlediska přesné terminologie a některých pracovních metod k identifikaci nástrojů použitých k vloupání.

• Po druhé světové válce vznikl Sbor národní bezpečnosti (SNB) a kriminální služba na území republiky.

• Velkým přínosem