Kriminalistika - zkušební otázky

ZKUŠEBNÍ OTÁZKY Z KRIMINALISTIKY

1. Pojem, předmět a systém kriminalistiky, její místo v systému věd

2. Kriminalistická charakteristika trestného činu (pojem, komponenty, význam)

3. Pojem a komponenty způsobu páchání trestného činu

4. Determinace způsobu páchání trestného činu

5. Mechanismy utvářející způsob páchání trestného činu

6. Význam způsobu páchání trestného činu

7. Kriminalistické učení o pachateli

8. Kriminalistické učení o oběti

9. Obecné zákonitosti vzniku stop

10. Třídění stop

11. Proces poznání trestného činu

12. Vyšetřovací situace

13. Charakteristika kriminalistických metod

14. Přípustnost kriminalistických metod

15. Totožnost, kriminalistická identifikace (pojem, východiska)

16. Objekty kriminalistické identifikace

17. Cíl, formy a typické případy kriminalistické identifikace

18. Metodika identifikačního zkoumání

19. Metody optického zkoumání v kriminalistice

20. Metody zkoumání v neviditelném záření

21. Charakteristika chemických, fyzikálních a fyzikálně chemických metod v kriminalistice

22. Podstata, význam a objekty daktyloskopie

23. Daktyloskopické stopy

24. Portrétní identifikace

25. Identifikace osob podle ručního písma

26. Kriminalistická biologie

27. Zkoumání kosterních nálezů

28. Fonoskopie

29. Odorologie

30. Mechanoskopie

31. Kriminalistická balistika

32. Trasologie

33. Kriminalistické zkoumání listin

34. Kriminalistická dokumentace

35. Pojem, podstata a druhy kriminalistických verzí

36. Tvorba a prověrka kriminalistických verzí

37. Plánování a organizace vyšetřování

38. Odborníci a znalci při vyšetřování

39. Stadia expertizy

40. Ohledání (obecné otázky, druhy)

41. Ohledání (metodika a taktika)

42. Obecná problematika výslechu

43. Příprava výslechu

44. Taktika výslechu

45. Konfrontace

46. Prověrka výpovědi na místě

47. Pojem a druhy rekognice

48. Taktika provedení rekognice

49. Kriminalistický experiment

50. Kriminalistická rekonstrukce

51. Pátrání

52. Kriminalistická informatika

1)Pojem, předmět a systém kriminalistiky, její místo v systému věd:

Pojem a předmět kriminalistiky: existuje mnoho definic kriminalistiky, ani jedna však není všeobecně uznávaná; Novější definice jsou zpravidla obšírnější a obsahují ty obecné pojmové znaky, které jejich autoři považují za nejvýstižnější a nejvíce specifické pro odlišení kriminalistiky od jiných vědních disciplín. Kriminalistiku jako vědní obor můžeme definovat pomocí objektů, které kriminalistika zkoumá(1.skutek trestného činu a osoba pachatele, 2.stopy trestného činu a nositelé stop, 3.činnost policie, orgánů činných v trestním řízení, odborníků a znalců při odhalování a vyšetřování trestných činů a při zkoumání stop)→ani toto však nevystihuje specifikum kriminalistiky, jelikož tyto jsou zkoumány z různých aspektů i jinými vědními disciplínami→je třeba vymezit předmět kriminalistiky(=zákonitosti, vztahující se ke zkoumaným objektům o jejichž postižení daná vědní disciplína usiluje. Kriminalistika, jako aplikovaná věda, si od počátku kladla za cíl přispět policii k potírání zločinnosti tím, že poskytne policii a orgánům činným v trestním řízení účinné poznávací nástroje, umožňující odhalení trestným činů a usvědčení jejich pachatelů. Předmět kriminalistiky tvoří dva okruhy zákonitostí: 1)zákonitosti vzniku, trvání a zániku stop a jiných kriminalisticky relevantních informací o spáchaných trestných činech, 2)zákonitosti vyhledávání, shromažďování a zkoumání stop a jiných kriminalisticky relevantních informací o spáchaných trestných činech; zjednodušeně lze říci, že kriminalistika je nauka o poznávání trestných činů, jejímž cílem je poznat zákonitosti vzniku, nalezení a využití informací o spáchaných trestných činech; klíčovým pojmem kriminalistiky je stopa; s určitou nepřesností se tak dá říci, že kriminalistika je nauka o stopách trestného činu. Předmět kriminalistiky je velice široký, což je dáno tím, že samotné TČ a okolnosti za nichž jsou páchány, jsou velice pestré a tudíž i vzniklé stopy jsou velice variabilní. kriminalistika je samostatný vědní obor sloužící ochraně občanů a státu před trestnými činy tím, že objasňuje zákonitosti vzniku, trvání a zániku stop a zákonitosti vyhledávání, shromažďování a zkoumání stop a tím, že vypracovává podle potřeb trestního zákona a trestního řádu metody, postupy, prostředky a operace v zájmu úspěšného odhalování, vyšetřování a předcházení trestné činnosti;