Kriminalistika - zkušební otázky

2)Kriminalistická charakteristika trestného činu (pojem, komponenty, význam):

Pojem kriminalistické charakteristiky trestného činu: kriminalistiku zajímají pouze některé znaky trestného činu, o kterých říkáme, že jsou kriminalisticky relevantní→souhrn těchto znaků se v teorii nazývá kriminalistická charakteristika trestného činu; kriminalistická charakteristika trestného činu je popisem kriminalisticky relevantních vlastností trestného činu, tj. takových vlastností, které ovlivňují proces tvorby stop a proces poznání trestného činu; hlavním smyslem kriminalistických metod je umožnit poznání trestného činu→pro kriminalistiku jsou zvláště důležité ty skutkové znaky, které se výrazně zobrazují ve stopách, jsou trvanlivé a jsou specifické; pro kriminalistickou teorii jsou důležité dvě úrovně kriminalistické charakteristiky: 1.nejobecnější úroveň veškeré trestné činnosti, 2.druhová úroveň různých skupin trestných činů; Při vyšetřování jednotlivého trestného činu usiluje vyšetřovatel o poznání konkrétní kriminalistické charakteristiky vyšetřovaného trestného činu; kriminalistická teorie se pouze výjimečně zabývá i jednotlivými trestnými činy(zpracovává však např. tzv. případové studie mimořádně závažných vražd);

Komponenty kriminalistické charakteristiky trestného činu: kriminalistickou charakteristiku trestného činu lze rozčleni tna tyto skladebné prvky(=komponenty): 1.způsob páchání trestného činu, 2.kriminální situace, 3.osobnostní rysy pachatele, 4.osobnostní rysy oběti trestného činu, 5.motiv činu; u některých druhů TČ mohou do kriminalistické charakteristiky patřit i jiné znaky TČ (např. předmět útoku); nejdůležitější komponentou kriminalistické charakteristiky je způsob páchání trestného činu (na tomto lze doložit, nakolik se liší trestněprávní a kriminalistická relevance různých skutkových znaků TČ – pro trestní právo hmotné je způsob spáchání deliktu spíše jen okrajovým a méně významným znakem TČ – patří mezi fakultativní znaky skutkové podstaty, pak pro kriminalistiku je způsob spáchání znakem par excelence, jelikož právě způsob spáchání nejvíce ovlivňuje proces tvorby stop a tím i možnost poznání TČ). Také kriminální situace, osobnostní rysy pachatele a osobnostní rysy oběti jsou pro kriminalistickou charakteristiku důležité; svou povahou je zvláštní motiv trestného činu→míra jeho důležitosti je u různých skupin trestných činů značně rozdílná→u některých trestných činů je motivace velmi jasná a málo diferencovaná(např. u krádeží jednoznačně dominuje zištný motiv), jinak je tomu u těch druhů trestných činů, kde motivy jsou značně variabilní, např. vraždy u které lze motiv usuzovat z charakteristických stop, sloužících jako podklad pro tvorbu vyšetřovacích verzí; motiv činu někdy dokonce ovlivňuje chování pachatele při vyšetřování – nezřídka se pachatelé vražd v žárlivém afektu (přistižení partnera in flagranti) sami k činu ochotně doznávají, naopak pachatelé loupežných vražd častěji zapírají);