Kriminalistika - zkušební otázky

Význam způsobu páchání pro kriminalistickou evidenci(„modus operandi systém“): modus operandi systém(MOS) je kriminalistický informační systém, evidující v minulosti spáchané trestné činy podle znaků jejich spáchání s cílem přispět k objasnění nově spáchaných neobjasněných trestných činů; v minulosti a v různých zemích se tento informační systém různě nazýval a byl provozován podle různých organizačních pravidel a různými technickými prostředky(dříve manuálně vedenými kartotékami, dnes prostředky výpočetní techniky); základní východiska tohoto systému jsou: a)předpokládá se, že pachatelé-recidivisté budou při páchání trestných činů stejného druhu opakovat podobné znaky způsobu páchání, jakých použili již v minulosti=předpoklad perseverance, b)dále se předpokládá , že variabilita znaků způsobu páchání je natolik veliká, že umožní diferencovat od sebe různé pachatele=předpoklad interindividuální odlišnosti; MOS je tvořen dvěma podsystémy: a)evidencí trestných činů spáchaných známými pachateli, b)evidencí neobjasněných trestných činů(tj. spáchaných neznámými pachateli); je-li vyšetřován nově napadlý neobjasněný trestný čin, měl by být porovnáván s oběma databázemi→jestliže se jeho znaky shodují se znaky způsobu páchání evidovaného pachatele, je možno vytýčit verzi, že tento pachatel mohl spáchat i tento nový neobjasněný trestný čin; shodují-li se znaky neobjasněného trestného činu se znaky jiných neobjasněných činů spáchaných v minulosti, dá se usuzovat, že by mohlo jít o sérii trestných činů spáchaných týmž pachatelem; takové spojení trestných činů do série je informačně užitečné, protože umožňuje sdružovat informace z různých případů dohromady a dospět tak k vyšší úrovni poznání; MOS je využitelný zejména u těch trestných činů, u nichž se často vyskytuje recidiva, které se vyznačují širokou škálou různých variant způsobu páchání a dostatečně výraznými stopami(např. krádeže, loupeže, znásilnění, pohlavní zneužívání); v ČR je databáze MOS obsažena v počítačovém informačním systému NTC(Nápad trestné činnosti);

Význam způsobu páchání pro kriminalistickou identifikaci: znaky způsobu páchání trestného činu jsou velmi početné a vyznačují se velkou variabilitou; u téhož pachatel jsou však relativně stabilní; z těchto premis lze vyvodit teoretický závěr, že způsob spáchání konkrétního skutku trestného činu je individuální a přiřaditelný k jednotlivému pachateli; ve funkci identifikačních znaků vystupují komponenty způsobu spáchání neobjasněného trestného činu, které mohou být srovnávány se znaky způsobu páchání evidovanými buď v evidenci „modus operandi systém“ či podchycenými jinak(ve spisech, fotografiích...); praktická využitelnost k individuální identifikaci pachatele je však poměrně malá. Je tomu tak proto, že detailní znaky způsobu páchání na úrovni základních a dílčích komponentů, které by byly pro identifikaci nejcennější, se ve stopách zobrazují zpravidla jen nedokonale; dále tyto znaky jsou pouze relativně stabilní(v průběhu života pachatele se znaky mění jak přirozenou cestou, tak vědomým úsilím pachatele – např. chce ztížit svou identifikaci); lze tedy konstatovat, že spíše než pro individuální identifikaci má způsob páchání význam pro určení skupinové příslušnosti; výsledek hledání v evidencích MOS bývá zřídka jediný pachatel, ale častěji seznám několika pachatelů s podobným způsobem páchání.