Kriminalistika - zkušební otázky

Role oběti při vyšetřování trestných činů: ve většině trestních případů sehrává oběť v trestním řízení významnou roli zdroje důkazní informace, předávané ve svědecké výpovědi, při konfrontacích a při rekognici; často však oběť zůstává pasivní nebo se dokonce staví proti zájmům trestního řízení; některé z těchto důvodů respektuje i zákonodárce(např. možnost poškozeného nevyslovit souhlas se zahájením trestního stíhání nebo s jeho pokračováním, oběť také může odepřít svědeckou výpověď, apod.); velkou pozornost je třeba věnovat náležitému poučení poškozeného v případě, že bude vyslýchán jako svědek; oběť jako svědek je jedním z nejvydatnějších zdrojů informací o trestném činu, často je očitým svědkem, nezřídka jediným→její vjem je zpravidla velmi komplexní, může vypovídat o událostech, které předcházeli TČ a které následovaly po něm→oběť je vtažena přímo do děje, zapamatování je kvalitní a dlouhodobé, protože se oběť k události ve vzpomínkách často vrací a tím si ji připomíná a upevňuje paměťové stopy. Avšak některé trestné činy(násilné a sexuální) vyvolávají u oběti silné emoce, které zhoršují kvalitu vnímání a vedou k mezerovitému vjemu; jestliže vyslýchající naléhá na vyslýchanou oběť příliš silně, aby podala úplnou výpověď a klade nevhodné nápovědné otázky, může snadno dojít k nesprávné výpovědi i o tom, co ve skutečnosti nebylo vnímáno, protože obět se pokládá za „spojence“ vyslýchajícího a snadno podlehne jeho sugestivnímu ovlivnění. Vlivem prožitého afektu dochází i ke kvalitativním zkreslením (zveličování pociťovaného ohrožení a vzniklé újmy apod.); negativním úkazem je vědomě nepravdivá výpověď, vyvolaná snahou pomstít se pachateli a přitížit mu (děje se tak vědomým zveličováním škody, vykreslováním pachatele a deliktu v nejčernějších barvách a nepravdivým vylíčením predeliktní situace, kde je zamlčován podíl samotné oběti – slovní provokace ze strany oběti)→proto je třeba, aby byla svědecká výpověď oběti kriticky hodnocena jako každý jiný důkaz, ale je třeba zabránit skandalizaci a znevažování oběti ze strany obviněného nebo obhájce - ti se nezřídka snaží přesunout na oběť veškerou odpovědnost a zpochybnit za každou cenu věrohodnost její výpovědi – s tímto se lze občas setkat v případech vyšetřování znásilnění (agresivní až hanobící způsob zpochybňování věrohodnosti výpovědi je pro oběť velmi traumatizující); velmi nepříjemným zážitkem může být pro oběť konfrontace či rekognice, kdy se opětovně setkává s pachatelem; osobní účast na úkonech trestního řízení je pro oběti velmi náročná a zpravidla i nepříjemná(proto je důležité zrychlit a zjednodušit trestní řízení co nejvíce);