Kriminalistika - zkušební otázky

10) Třídění stop:

Současné dělící systémy kriminalistických stop vycházejí především z mechanismu vzniku jednotlivých kriminalistických stop (je v nich respektována značná míra obecnosti a dělící systémy jsou vytvářeny v co nejjednodušší podobě). Dělení kriminalistických stop podle mechanismu jejich vzniku: elementárním je dělení na stopy ve vědomí a stopy materiální; 1)stopy ve vědomí: vznikají ve vědomí (paměti) člověka – podle receptoru, který je zprostředkoval se uvádějí stopy zrakové, sluchové, čichové, chuťové a hmatové; v kriminalistické praxi se nejčastěji vyskytují stopy sluchové a zrakové; proces tvorby (fixace) stopy ve vědomí není okamžitý, ale určitou dobu trvá – osoba si nepamatuje děj před kriminalisticky relevantní událostí(řidič si nepamatuje na události proběhlé těsně před nehodou-retrográdní amnézie) nebo naopak po kriminalisticky relevantní události (posterográdní amnézie); jiné specifikum stop ve vědomí představuje motivace osoby, v jejímž vědomí se stopa fixuje v souvislosti s konkrétní kriminalisticky relevantní událostí (není možné aby si člověk zapamatoval vše co za den viděl, nebo slyšel – může se tak stát, že osoba viděla pachatele apod., ale nevěnovala mu pozornost, protože ji nijak neupoutal); další specifikum stop ve vědomí tvoří zapomínání a ochota osoby poskytnout informace orgánům činným v trestním řízení – pokud osoba nechce nebo nemůže vypovídat, tak neexistují žádné legální způsoby jak zjistit obsah stopy ve vědomí bez aktivní spolupráce s osobou, která tuto stopu má zafixovanou ve svém vědomí; 2)stopy materiální: jsou to stopy vytvořené kdekoli mimo lidské vědomí; existují tyto skupiny materiálních stop: a)stopy odrážející vnější stavbu objektu, který je vytvořil(stopy daktyloskopické, mechanoskopické, balistické, trasologické apod.), b)stopy odrážející vnitřní strukturu objektu, který je vytvořil(stopy biologické, chemické, stopy psacích prostředků apod.), c)stopy odrážející funkční a dynamické vlastnosti objektu, který je vytvořil(stopy chůze, hlasu a ručního písma), d)stopy obsahující sdruženou informaci-patří sem stopy, které současně obsahují informace spadající alespoň do dvou ze tří předcházejících skupin(daktyloskopická stopa vytvořená krví, stopa obuvi obsahující i informaci o chůzi osoby apod.); stopy zařazené do první skupiny jsou velmi často způsobilé k individuální identifikaci objektu, který ji vytvořil (na rozdíl od stop ve druhé a třetí skupině, kde je tato možnost omezena);

Dělení kriminalistických stop podle změn v materiálním prostředí: na základě změn, které nastaly při vzniku stop v materiálním prostředí, dělíme stopy na: a)stopy vstřícné: odrážejí vzájemné působení dvou objektů(např. při dopravních nehodách ulpí úlomky nátěrových hmot navzájem na vozidlech apod.);obdobně se lze s tímto druhem stop setkat při přenosu textilních vláken z oděvních součástek osob účastnících se na kriminalisticky relevantních událostí; o tyto stopy se většinou nejedná při vytváření stop mechanoskopických, balistických a trasologických, protože dosud není možné vyhodnotit změny vzniklé po jednorázovém použití na nástroji, zbrani, obuvi či pneumatice;b)stopy plošné a stopy plastické: stopy plošné jsou vytvářeny na podkladech, které se působením objektu, který stopu vytváří nedeformují a stopa tak vzniká v dvojrozměrném prostoru (chůze na pevných podložkách – dlažba, linoleum, krytiny PVC, jízda na betonu…); stopy plastické (objemové) vznikají v případech, kdy se nositel stopy působením objektu, který stopu vytváří, bortí a dochází tak k plastické deformaci (chůze v blátě nebo sněhu, jízda vozidel v měkké zemině, vtisknutí papilárních linií do nezatvrdlého tmelu, dalšími typickými plastickými stopami jsou stopy mechanoskopické a balistické); c)stopy statické a stopy dynamické: jsou odlišitelné podle pohybu objektu, který stopu vytváří; stopy statické vznikají v případech, kdy je pohyb objektu, který stopu vytváří vůči nositeli stopy minimální: a)vtisk – kolmý dotyk prstu na desce stolu, při němž se otiskne vnější struktura papilárních linií, aniž by se tvar papilárních linií ve stopě deformoval (analogie plošných stop, evokuje se představa, že se jedná o stopu v dvojrozměrném prostoru), b)navrstvení – dochází k přenosu hmoty z objektu, který vytváří stopu, na nositele stopy (daktyloskopické stopy vytvořené znečištěnou pokožkou nebo stopy obuvi vytvořené znečištěnou podešví), c)odvrstvení – dochází k sejmutí nečistot z nositele stopy na objekt, který stopu vytváří (různé druhy stop v prachu); stopy dynamické vznikají v případech, kdy se objekt stopu vytvářející pohybuje v nositeli stopy, či se oba objekty pohybují během vzniku stopy nezávisle na sobě(např. stopy balistické, mechanoskopické apod.), jedná se buď o a)rýhy – vznikají v případech, kdy objekt vytváří stopu pouze malou plochou funkční části (hroty jehel, rydel), b)stopy sešinutí – vznikají při vzájemném kontaktu větší funkční plochy objektu, který stopu vytváří s nositelem stopy (stopy kleští, sekáčů, hasáků, funkčních částí zbraní) c)stopy zhmoždění – vznikají opakovaným působením objektu, který stopu vytváří, na jednom místě nositele stopy (stopy se vzájemně překrývají), případně jsou vytvořeny v nositeli, který svými vlastnostmi není způsobilý k přijetí informace v podobě sešinuté stopy (některé druhy dřev, papír, některé plastické hmoty, kůže);.d)stopy periferní=obrysové: poskytují informace pouze o tvaru objektu, který je vytvořil, resp. jeho půdorysu, jedná se o stopy plošné a statické – vznikají např. setřesením nečistot z obuvi, nebo vzniknou jako obrys půdorysu předmětu, který vyl z nějakého místa odstraněn(např. ve skladu byla přemístěna bedna a na jejím starém místě je tak po ní viditelná stopa apod.); d)stopy oddělení: umožňují sestavení celku podle jednotlivých částí(např. jde o rozbitá skla, roztrhané písemnosti, odlomené části nástrojů apod.) – sestavením jednotlivých částí, které byly mnohdy nalezeny na různých místech, lze prokázat, že původně tvořily jeden celek; stopy lze dále v kriminalistice dělit do dalších skupin a podskupin, přičemž poměrně často se objevují stopy zmizení nebo objevení různých předmětů, stopy finanční (ve finančních dokladech) a v poslední době stopy počítačové.