Kriminalistika - zkušební otázky

9) Obecné zákonitosti vzniku stop:

Zákonitosti vzniku a zániku kriminalistický stop: východiskem pro formulování problematiky kriminalistických stop je východiskem obecná teorie vzájemného působení – při vzájemném, současném působení dvou nebo více objektů navzájem dochází ke vzájemnému předávání informací o působení jednotlivých objektů a o jejich vlastnostech→tak na sebe neustále působí velké množství objektů, čímž dochází k řadě změn (působení pneumatiky vozidla na měkký povrch, po kterém se pohybuje – to vede k deformaci tohoto povrchu a naopak různé podíly z měkkého povrchu ulpí na pneumatice); ke změnám dochází jak v neživé (anorganické), tak i živé (organické) přírodě a také je důležité, že ke změnám dochází i ve vědomí (paměti) lidí (a to zprostředkovaně pomocí lidských smyslů – zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu – tedy vjemy, které jsou zafixovány ve vědomí člověka); pro kriminalistiku mají význam pouze některé změny, které obecně vzato souvisí s kriminalisticky relevantní událostí→kriminalisticky významné změny mající charakter kriminalistických stop vznikají pouze v reálném prostředí (protože všechny kriminalisticky relevantní události v reálném prostředí probíhají – prostory v exteriérech, interiérech, dopravních prostředků…)→proto také nepřichází existence kriminalisticky relevantních událostí, které by probíhaly ve virtuálním prostředí (v počítačových hrách); nastalé změny – stopy nejsou po svém vzniku neměnné, ale podléhají různým vlivům, které mohou vést až k jejich zániku; existují stopy, které jsou po dlouhou dobu prakticky neměnné, ale existují i jiné, které během krátké doby zaniknou; typickými důvody zániku stop jsou např.: a)úmyslné ničení stop osobou, která je zainteresována na neexistenci stopy (pachatel TČ zničí stopu obuvi), b)neúmyslné zničení stopy (pracovníci policie se nevhodně pohybují po místě činu a dotýkají se předmětů, aniž by si prověřili, zda na nich nejsou přítomny stopy, na místě činu jsou zničeny stopy osobami, které se na něm pohybovaly před ohledáním místa činu), c)působení přírodních vlivů (deště, vlhka, sucha, větru) nebo působení procesu, který stopu mění (biochemický rozklad biologických stop, působení koroze), d)působení přirozených vlastností nositele stopy (tvarová paměť plastických hmot, která vede k navrácení plastické hmoty do původní podoby, zapomínání informací obsažených ve vědomí člověka); odlišné zákonitosti vzniku i zániku jednotlivých stop se uplatní např. v daktyloskopii, mechanoskopii, fonoskopii…

Pojem a význam kriminalistických stop: k vymezení pojmu „kriminalistická stopa“ je nezbytné stanovit kritéria, která musí změna v neživé či živé přírodě nebo ve vědomí člověka splňovat→za základní kritéria jsou považována: a)musí se jednat o změnu, která je v příčinné nebo jiné souvislosti s kriminalisticky relevantní událostí, b)doba existence změny musí být alespoň od jejího vzniku do zjištění, c)změna musí být zkoumatelná existujícími kriminalistickými metodami a prostředky; změny, které nesplňují uvedená kritéria, nejsou kriminalistickými stopami; v kriminalistické praxi se často jedná o případy, kdy nelze alespoň ze začátku rozhodnout, zda nějaká změna je či není kriminalistickou stopou (nálezy daktyloskopických otisků, různých mikročástic, otisků obuvi a pneumatik…o kterých nelze na místě rozhodnout, zda souvisejí s kriminalisticky relevantní událostí), naopak v řadě případů je souvislost změny s řešenou událostí evidentní (krev v blízkosti mrtvoly, nábojnice nalezená na místě střelby…)→proto platí zásada, že na místech kriminalisticky relevantních událostí se vyhledávají a zajišťují veškeré změny a teprve jejich následujícím posuzováním a zkoumáním se zjistí, zda mají ke konkrétní události vztah; kriminalisticky významné události, s nimiž jsou spojeny kriminalistické stopy: a)trestné činy, které jsou taxativně uvedeny v trestním zákoně a z hlediska kriminalistické praxe tvoří nejčastější skupinu kriminalisticky relevantních událostí, b)přestupky a jiné správní delikty, které jsou uvedeny v zákoně o přestupcích a v dalších zvláštních zákonech (z hlediska kriminalistické praxe nejsou příliš frekventované a zpravidla jsou řešeny bez pomoci kriminalistiky), c)sebevraždy jsou předmětem kriminalistického zájmu pouze do doby, než se spolehlivě prokáže, že se v daném případě skutečně o sebevraždu jedná, d)náhlá úmrtí, která jsou lékařsky charakterizována jako úmrtí z přirozené příčiny, ale z kriminalistického hlediska mohou budit podezřelý dojem, kriminalistický zájem končí jednoznačným prokázáním přirozené příčiny smrti; e)nešťastné náhody, které jsou charakterizovány jako nechtěné a nezaviněné úrazy nebo úmrtí osob, kriminalistický zájem končí prokázáním skutečnosti, že nebyly porušeny např. bezpečnostní předpisy a nebyl spáchán trestný čin či přestupek; f)působení přírodních sil, v tuzemsku jde o působení atmosférické elektřiny (úder blesku), působení silného vzdušného proudění (větru) a také záplavy a povodně - zde kriminalistický zájem končí prokázáním skutečnosti, že nebyl spáchán trestný čin či přestupek; Kriminalistická stopa je každá změna, která je v příčinné souvislosti s kriminalisticky relevantní událostí, existuje nejméně od svého vzniku do zjištění a je vyhodnotitelná současnými kriminalistickými metodami a prostředky; Kriminalistické stopy nemohou existovat bez svého materiálního nositele(v případě stop v neživé a živé přírodě nejrůznější materiální objekty, u stop vytvořených ve vědomí lidí šedá kůra mozková); obsah kriminalistické stopy tvoří kriminalisticky relevantní informace; tato informace může mít vnější formu (stopa pneumatiky, daktyloskopická stopa) a formu vnitřní (složení biologických nebo chemických stop), dále odražení funkčních a dynamických vlastností objektu, který stopu vytvořil, má vnější formu (stopy chůze, ručního písma), ale v některých případech i speciální formy (záznam hlasu na vhodném elektronickém médiu); Každá kriminalistická stopa má svůj kriminalisticko technický a kriminalisticko taktický význam: a)kriminalisticko technický význam: spočívá v tom, že kriminalistickou stopu lze využít v procesu kriminalistické identifikace a následně tak identifikovat osobu, která konkrétní kriminalistickou stopu vytvořila; je třeba říci, že ne všechny kriminalistické stopy mají potřebný kriminalisticko technický význam a mnohdy tak nejsou využitelné v procesu kriminalistické identifikace; b)kriminalisticko taktický význam: spočívá v tom, že kriminalistická stopa poskytuje informace o osobách, které se podílely na konkrétní události, o jejich činnosti, způsobu provedení činu, jejich fyzických a psychických schopnostech, předmětu zájmu, způsobu příchodu a odchodu z místa apod.; kriminalisticko taktický význam má každá stopa a to bez ohledu na její případný kriminalisticko technický význam;