Kriminalistika - zkušební otázky

Zvláštnosti metod poznání: velké pestrosti různorodých objektů poznání musí odpovídat velice široká paleta různých poznávacích metod; společenský zájem na odhalování a stíhání trestných činů je mimořádně silný→je snaha, aby do služeb kriminalistického poznání byly zapojovány co nejmodernější vědecké a technické metody a prostředky, avšak i zde(jako v jiných oblastech lidské praxe) narážíme na jisté bariéry ekonomických a personálních kapacit; to má za následek, že některé velmi drahé metody (metoda neutronové aktivační analýzy) nejsou aplikovány při vyšetřování bagatelních trestných činů; ještě podstatnější omezení ve výběru vhodných poznávacích metod však je způsobeno tím, že boj v kriminalitou probíhá ve velmi citlivé sféře společenského života, v níž dochází ke kolizi dvou velmi významných zájmů→zájem na úspěšném potírání kriminality X ochrana občanských práv a svobod před neoprávněnými zásahy státních orgánů; výsledkem je, že k poznání trestného činu nemohou být použity všechny postupy a metody, které jsou k dispozici, nýbrž jen ty, které vyhovují požadavku přípustnosti;

Zvláštnosti subjektů poznání: jedná se především o orgány činné v trestním řízení(policejní orgány, vyšetřovatel, státní zástupce, soud); obtížností kognitivního procesu je zdůvodněno proč požadavky, kladené na pracovníky zmíněných profesí, jsou velmi náročné; úspěšnost subjektu poznání je závislá na jeho znalostech a dovednostech(speciální znalosti z oblasti kriminalistiky, práva, kriminologie, psychologie, formální logiky, metodologie apod.); jde-li o vyšetřování trestného činu, který se odehrál v určité specifickém prostředí(např. bankovní podvod), je důležité doplnit si ad hoc určité speciální znalosti, umožňující porozumět určité dané problematice; žádoucí psychické vlastnosti subjektu poznání: a)vysoká adaptabilita (schopnost rychle přizpůsobovat svou činnost měnícím se situačním okolnostem), b)pružnost myšlení (opakem je rigidnost, která je nežádoucí), c)odolnost proti zátěži vyvolané konflikty, negativními citovými prožitky a jinými náročnými životními situacemi, d)kreativita, e)kombinační schopnosti a analyticko-syntetické myšlení (schopnost postihnout spuvislosti jevů a sdružovat je do složitějších celků, rychle se orientovat v nepřehledné situaci, kombinační schopnosti), f)intuitivní myšlení (umožňující i z nepatrných náznaků vyvozovat úspěšné hypotézy a předvídat budoucí události), g)dobré komunikační schopnosti (a obratné jednání s lidmi, schopnost vzbudit důvěru, vést srozumitelný dialog zaměřený k získávání informací), h)dobré pozorovací schopnosti (schopnost koncentrace, průžné přenášení pozornosti z jednoho jevu na druhý, schopnost rychlého třídění a selekce informací, nezaujatost a objektivita při hodnocení pozorovaných skutečností), i)nadprůměrné paměťové schopnosti (vysoká vštípivost a trvalost paměti, smysl pro detaily; důležitá je paměť jak smyslová (zraková, sluchová) tak logická (na čísla, smysl řečeného, vztahy a souvislosti…);