3. Působnost trestních zákonů

3. působnost trestních zákonů

Působnost zákona = okruh společenských vztahů, na něž se zákon uplatňuje

• pro TP má význam doba a místo TČ, osoba pachatele, popř. okruh ohrožených zájmů

1. působnost časová

   • platnost nastává dnem, kdy se zákon stal součástí pr. řádu, tj. byl řádně vyhlášen ve Sbírce

   • účinnost nastává dnem, který je určen v zákoně, příp. 15. dnem ode dne publikace ve Sbírce

   • TZ nabyl účinnosti 1. ledna 1962

   • trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době spáchání TČ

   • pozdějšího zákona se použije, je-li to pro pachatele příznivější

   • přísnější zákon nemá zpětnou působnost

   • co je příznivější se posuzuje celkově, nejen podle trestní sazby

   • trestního práva procesního se tento princip netýká!!!, trestní úkony se zásadně provádějí podle řádu účinného v době řízení

   • otázka, jak posoudit dobu TČ, když jednání nastalo určitého dne, ale následek až za několik dní (např. zasadí smrtící ránu, ale napadený zemře až za několik dní) → zákon nestanoví výslovně, ale posuzuje se podle doby jednání

   • hrozba trestem má ovlivnit právě to jednání, pokud by rozhodovala doba následku, byla by to skrytá zpětná působnost

   • pokračování v TČ, TČ trvající a hromadné tvoří jediný skutek

   • pokračování v TČ a hromadné TČ → dobou činu je doba ukončení činu (poslední jednání, které tvoří s předchozími jednotu)

   • u trvajících TČ je dobou činu moment ukončení protiprávního stavu

   • všechny se posuzují podle přísnějšího zákona účinného v době ukončení TČ i tehdy, když část skutku spadá do doby účinnosti mírnějšího zákona

   • nového zákona se použije vždy v těchto případech:

   1. lze uložit jen takový druh trestu, který dovoluje zákon účinný v době, kdy se o TČ rozhoduje

   2. o ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o OO rozhoduje

   3. některé obecné zásady nového zákona

   4. při vícečinném souběhu se trestnost každého skutku posuzuje samostatně

   5. výkon trestu se provádí podle nových předpisů

   6. zahlazení odsouzení se provádí podle nových předpisů

Pozdější, pro pachatele příznivější právo s uplatní v případě, že o vině ještě nebylo pravomocně rozhodnuto. Došlo-li ke zmírnění pr. úpravy po pr. moci, mohlo by to mít vliv jen na event. rozhodnutí prezidenta republiky o milosti. Není to důvod pro použití mimořádného opravného prostředku! Pokud ale byl mimořádný opr. prostř. úspěšně uplatněn z jiného důvodu, bude se v novém rozhodnutí vycházet z nového, příznivějšího práva.

Vystřídalo-li se od spáchání TČ do doby rozhodování o TČ několik zákonů, použije se vždy ten nejmírnější!!! Pozdější zpřísnění nemá vliv, i když tr. řízení probíhá již v době účinnosti přísnějšího zákona.

1. působnost místní

   • vymezuje okruh případů, které se posuzují podle TZ vzhledem k místu, kde byl TČ spáchán

   • princip teritoriality – podle českého TP se posuzují TČ spáchané na území ČR a t o bez ohledu na osobu pachatele nebo oběti

   • ale v urč. případech se uplatní i proti pachatelům TČ spáchaným v cizině → překrývání s TP cizího státu → řeší mez. smlouvy

   • exteritoriální místa (zejm. sídla velvyslanectví a mez. organizací) nejsou vyňata z působnosti českého TZ, ale orgány ČR tu nemohou provádět procesní úkony bez souhlasu příslušného orgánu

   • TČ zde spáchané mohou být stíhány, jde-li o osoby, které nemají dipl. imunitu

   • zásada teritoriality zahrnuje i některá místa ležící mimo území republiky:

     • státní neobchodní lodě a letadla (vojenské, policejní, celní) – zcela vyňaty z jurisdikce cizích států

     • ostatní lodě a letadla – zásada vlajky – působnost TZ na ty, které jsou registrovány v ČR

   • TČ nemusí být na území republiky uskutečněn ve všech svých znacích, stačí, bylo-li zde provedeno jednání a účinek např. nastal v cizině

   • u TČ záležejících v opomenutí je místem činu místo, kde mělo být vykonáno to, k čemu byl pachatel povinen

   • u pokusu je místem činu i místo, kde měl nastat účinek

   • místem činu jsou i všechna místa, kde se rozvíjel příčinný vztah mezi jednáním a účinkem (např. kudy byla dopravována zásilka s omamnými látkami)

   • u organizátorství, návodu a pomoci je místem činu místo, kde k těmto formám TČ došlo, může jím být i místo TČ, k němuž směřovaly