Kriminalistika - zkušební otázky

13) Charakteristika kriminalistických metod:

Metoda je určitý postup, cesta, způsob jehož pomocí člověk něco poznává nebo zhotoví; zpravidla má složitou strukturu a sestává se z několika kroků (operací, úkonů), které za sebou následují v čase (součástí metody jsou často také různé předměty, nástroje, technická zařízení…); o metodě lze hovořit teprve tehdy, jestliže jednající subjekt si určí nejen cíl, ale též cestu vedoucí k cíli; největší část kriminalistických metod má poznávací (kognitivní) účel (spíše okrajově se uplatní jiné než poznávací metody – metody kriminalistické prevence); Druhy metod kriminalistické praktické činnosti: jedná se o metody kriminalistické praxe; protože objekty poznávané při objasňování a vyšetřování trestných činů jsou velmi variabilní, jsou i kriminalistické metody velmi rozmanité; pestrost kriminalistických metod vyplývá také z toho, že jsou určeny pro různé subjekty(pro policisty, orgány činné v trestním řízení, pro znalce a specialisty apod.); kriminalistické metody třídíme do tří skupin: 1)obecné poznávací metody: takové, které se používají ve více oblastech lidské praxe(např. pozorování, srovnávání, měření, experiment, modelování, metody logického myšlení jako analýza, syntéza, indukce, dedukce, generalizace, analogie, hypotéza...), 2)metody převzaté z jiných vědních disciplín: a)matematické a kybernetické metody(jsou spjaty výpočetní technikou, např. se uplatňují v kriminalistické informatice, a v některých expertizách jako kriminalistická fonoskopie, zkoumající lidský hlas apod.) – jejich cílem je stanovit pomocí matematických metod specifičnost identifikačních znaků a zautomatizovat identifikační proces, nebo modelovat složité dynamické procesy (např. balistická dráha střely), b)fyzikální, fyzikálně chemické a chemické metody(užívají se ke zkoumání stop a jiných věcných důkazů, např. mikroskopie, fotografie, spektrální analýza apod.) – u těchto je výhodou, že některé z těchto metod jsou mimořádně citlivé, což umožňuje zkoumat i nepatrná množství látek (mikrostopy), c)biologické a antropologické metody(slouží k identifikaci živých i mrtvých osob, při úředním popisu osob apod. a také ke zkoumání jiných biologických objektů) – některé biologické metody (zejména v genetice) se v posledních letech rozvíjejí→nové perspektivy k individuální identifikaci člověka, d)psychologické metody(uplatňují se při výslechu, rekognici apod., novou metodou je metoda psychologického profilování), 3)specifické kriminalistické metody: takové, které vznikly v rámci kriminalistiky a slouží převážně jejím potřebám(např. metoda kriminalistických verzí (vztahuje se na celý proces vyšetřování), metoda výslechu (vztahuje se na komplexní vyšetřovací úkon), kriminalisticko technické metody (relativně samostatná skupina – balistické, mechanoskopické metody, využívané převážně znalci a kriminalistickými techniky), strukturální metody (celý systém činností, zahrnující proces získávání informací, jejich přetváření a způsob jejich využívání v praxi) apod.), jiné specifické metody se aplikují pouze jako součást rozsáhlejšího úkonu nebo operace (metody zviditelňování latentních daktyloskopických stop jako součást ohledání místa činu);