20. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže

20. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže

Provinění a tr. odp. mladistvého

Mladistvý = osoba, která v době spáchání provinění dovršila 15. rok a nepřekročila 18. rok věku

• za mladistvého lze považovat pachatele až dnem, který následuje po dni, kdy pachatel dovršil 15. rok věku

• za mladistvého se považuje ještě pachatel, který spáchal provinění v den svých 18. narozenin

• za mladistvého se považuje i osoba, která se stala zletilou dle občanskoprávních předpisů před dovršením 18. roku věku

• TČ, který spáchal mladistvý, se nazývá provinění

• neobsahuje tak výrazné odsouzení, a tím tak stigmatizující prvky, jako je tomu u termínu TČ

• stupeň nebezpečnosti pro společnost musí být v případě provinění mladistvého vyšší než malý

„Mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně

odpovědný“

= podmíněná příčetnost (relativní trestní odpovědnost)

• vychází se z premisy, že mladistvý je zásadně tr. odp.dle ZSVM, přičemž je však reflektována skutečnost, že stupeň rozumové a mravní vyspělosti zejm. okolo 15 let věku je u jednotlivých mladistvých velmi rozdílný

• ZSVM vymezuje tuto relativní tr. odp. mladistvého kritérii, které jinak trestněpr. teorie i TZ používá pro vymezení příčetnosti, byť pojem duševní poruchy nahrazuje rozumovou a mravní

vyspělostí→ je třeba chápat podmíněnou příčetnost jako spec. důvod nepříčetnosti

• rozumová a mravní vyspělost má 2 složky, které se vzájemně ovlivňují:

  • rozumový vývoj - zahrnuje postupné individuální nabývání schopnosti pojmového myšlení

  • mravní vývoj - proces, v němž si osobnost mladistvého v průběhu individuálního rozvoje osvojuje normy chování, které platí v daném období rozvoje společnosti, a tyto přeměňuje na osobní a morální kvality

• pojem rozumové a mravní vyspělosti je třeba vykládat ve vztahu k obvyklému vývoji mladistvých ve věku 15-18 let → jde o ot., kterou v případě pochybností o rozumovém a mravním vývoji konkrétního mladistvého musí řešit znalci z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie, popř. psychologie

• pojem relativní (podmíněné) příčetnosti je vázán na rozumovou a mravní vyspělost, která však není projevem choroby, ale pouze důsledkem toho, že dospívání dítěte je proces, který neprobíhá u každého dítěte stejně, resp. ve stejném časovém období

  • zákon jen vyžaduje, aby si mladistvý byl vzhledem ke stupni svého vývoje schopen uvědomit, že „dělá něco špatného“ nebo aby byl schopen odpovídajícím způsobem usměrnit své chování (obtížnější u drobných případů) → nezralost mladistvého musí být podstatná = musí být zřejmé, že v době činu ještě nedosáhl po stránce intelektuální či mravní takového stupně vývoje, jakou zpravidla dosahují jeho vrstevníci

  • v praxi se přiberou 2 znalci jen tehdy, jestliže na zákl. výsledků dokazování budou pochybnosti o jeho duševní zralosti