Kriminalistika - zkušební otázky

12) Vyšetřovací situace:

Pojem vyšetřovací situace: vyšetřovací situace je stav, v němž se nalézá vyšetřování trestného činu v určitém časovém okamžiku neboli vyšetřovací situace je faktický stav vyšetřování v určitém okamžiku, kdy je třeba rozhodovat o dalším postupu vyšetřování; popisem vyšetřovací situace se vystihuje jednak obsah a rozsah kriminalisticky relevantních informací, které jsou v daném okamžiku k dispozici, jednak souhrn podmínek, v nichž probíhá vyšetřování; o popis a analýzu vyšetřovací situace neusilujeme v jakémkoli okamžiku vyšetřování, nýbrž jen máme-li se rozhodnout, jak postupovat dál(není jasné jaký postup zvolit, existuje několik variant dalšího postupu)→tyto okamžiky se nazývají uzlové body vyšetřování a patří mezi ně: a)okamžik získání takové informace, z níž vyplývá důvodné podezření ze spáchání trestného činu, byť třeba pachatel ještě není znám→utváří se tzv. počáteční vyšetřovací situace, b)okamžik, v němž shromážděné informace umožňují vytyčit vyšetřovací verze, c)okamžik, kdy podezření vůči konkrétní osobě je natolik silné, že je možno jí sdělit obvinění, d)okamžik, kdy na základě prověrky vyšetřovacích verzí je možno odmítnou všechny verze až na jedinou, e)okamžik, v němž je věc objasněna natolik, že je možno vyšetřování ukončit; v některých případech některé z těchto uzlových bodů nenastanou nebo splynou, jindy je vhodné za uzlový bod pokládat i jiný okamžik vyšetřování (např. okamžik, kdy se obviněný dozná nebo naopak odvolá své doznání, kdy se začne skrývat…)

Komponenty vyšetřovací situace: vzhledem k tomu, že elementů, z nichž se vyšetřovací situace skládají, je velké množství a jejich povaha je značně různorodá, tak komponenty vyšetřovací situace třídíme do několika skupin: 1.informační komponenty: v popisu vyšetřovací situace je třeba vyjádřit množství a kvalitu informací nashromážděných v daném okamžiku(jakási „inventura“ doposud získaných dat) a zhodnotit jejich relevanci a věrohodnost; hlavním smyslem tohoto postupu je určit, které potřebné informace dosud scházejí a stanovit cesty k jejich obstarání; na to, kolik informací se podaří shromáždit a jak jsou kvalitní, má vliv mnoho faktorů; některé z nich mají objektivní ráz a jsou zcela nezávislé na vyšetřovateli(samotná povaha spáchaného trestného činu, povaha zanechaných stop, rychlost oznámení trestného činu apod.)→tyto objektivní faktory silně ovlivňují zejména tzv.počáteční vyšetřovací situace, ale projevují se i v pozdějších stádiích vyšetřování (takový pozdější – úmrtí svědka v průběhu vyšetřování, které znemožní jeho výslech); 2.osobnostní komponenty: stav vyšetřování velmi podstatně závisí na aktivitě a úspěšnosti samotného vyšetřovatele(jeho odborná úroveň, zkušenosti, schopnosti, angažovanost, apod.); také pachatel se podílí na utváření vyšetřovací situace svými vlastnostmi a svým chováním a postoji v době vyšetřování(např. se doznává, dobrovolně vydá odcizené předměty, tvrdošíjně zapírá, skrývá se apod.); do vyšetřovací situace zasahují i jiné subjekty, např. rodinní příslušníci a přátelé pachatele, obhájce, poškozený, svědci apod.; 3.organizační a materiální komponenty: vyšetřování probíhá v určitých fixních organizačních a materiálních podmínkách, jejichž dokonalost či naopak nedokonalost ovlivňuje kvalitu vyšetřování; Faktory jako početnost a struktura policie a justičních orgánů, jejich materiální vybavení, kvalita jejich informačních databází apod. mají dlouhodobý charakter a při vyšetřování konkrétního trestného činu vystupují jako relativně stabilní prvek – mají-li negativní vliv na vyšetřování, je náprava v konkrétním případě obtížná, ale lze vyvíjet tlak na legislativu a řídící orgány pro zlepšení podmínek alespoň v budoucnosti; Více ovlivnitelné jsou různé momentální organizační a technické podmínky na „terénní úrovni“, např. úroveň koordinace práce, plánovitý a cílevědomý postup vyšetřovacího týmu apod.;