Kriminalistika

• Podíl oběti na vzniku predeliktní situace

• má význam v kriminologii ale i v kriminalistice

• jde o tzv. „viktimogenezi“ (viktimologické zavinění)

• je studováno chování oběti před a v průběhu činu

• chování oběti při zrodu a v průběhu TČ má vliv i nachování oběti při vyšetřování

• Vztah mezi obětí a pachatelem

• má význam v kriminologii ale i v kriminalistice

• promítá se do procesu objasňování a vyšetřování TČ

• od znalosti oběti je možné postupovat k poznání pachatele

• má význam při oznamování TČ a při ochotě spolupracovat s OČTŘ

• Podíl oběti na vzniku stop

• Oběť ovlivňuje situaci dvěma způsoby

• Aktivním jednáním - vytváří či ničí stopy TČ (např. poraní pachatele)

• Pasivním jednáním - je sama nositelem stop (např. umí popsat pachatele, na jejím těle ulpí biologické stopy pachatele atd.)

• Role oběti při oznamování TČ

• Důvody nepodání oznámení

• Nepříjemnosti spojené s vyšetřováním

• Nedůvěra v efektivnost činnosti orgánů činných v trestním řízení

• Strach s publicity v médiích

• Obava, že vyjdou najevo kompromitující skutečnosti z osobního života

• Strach z pomsty pachatele

• Pozitivní vztah mezi obětí a pachatelem

• Negativní postoj k orgánům činným v trestním řízení

• Podíl oběti na vyšetřování

• oběť je zdrojem důkazních informací (svědecká výpověď, rekonstrukce)

• oběť může mít zájem na vyšetření případu

• pozitivní (chce náhradu škody od pachatele, chce se pomstít atd.)

• negativní (obdobné jako u role oběti při oznámení TČ)

• má-li postavení poškozeného, má možnost ovlivnit vyšetřování (§ 163a TŘ – souhlas s trestním stíháním)

Zákonitosti vzniku kriminalistických stop, jejich podstata a pojem

• „Kriminalistická stopa je změna v materiálním prostředí nebo ve vědomí člověka, která souvisí příčinně, místně nebo časově s vyšetřovanou událostí, obsahuje v souvislosti s vyšetřováním této události relevantní informaci a je zjistitelná a informace z ní využitelná pomocí dostupných metod, prostředků a postupů.“

• Vždy musí jít o změnu, která:

• musí být v materiálním prostředí nebo ve vědomí člověka – skutečností je, že změna ve vědomí člověka je v podstatě taktéž změna v materiálním prostředí, jde o biochemickou změnu v mozku člověka. Vzhledem k tomu, že za současného stavu vědy nejsme schopni tyto biochemické změny v mozku vyhodnotit, je vhodné, ponechat zatím v definici kriminalistická stopa, že jde i o změny ve vědomí člověka,

• souvisí příčinně, místně nebo časově s vyšetřovanou událostí – je správné tyto souvislosti ponechat v alternativním vztahu, protože může jít o souvislost pouze jednu. Souvislosti uvádět kumulativně by bylo nesprávné, neboť by nepostihovalo případ, kdy souvislost s vyšetřovanou událostí by byla například jen časová,

• souvisí s vyšetřovanou událostí – použití výrazu souvislost s trestným činem, který používají někteří autoři, by nepokrývala případy, které trestným činem nejsou, např. živelní události, sebevraždy atd. I výraz kriminalisticky relevantní událost není, dle mého názoru, nejvhodnější, neboť slovo vyšetřovaná v sobě zahrnuje i výraz kriminalisticky relevantní. Pokud by totiž událost nebyla vyšetřována (v nejširším slova smyslu, tedy např. i vyšetřování přestupku), tak by nebyla ani kriminalisticky relevantní,

• obsahuje v souvislosti s vyšetřovanou událostí relevantní informaci – konkretizovat, že obsahuje kriminalistickou nebo trestněprávní informaci považuji za nadbytečné, neboť každá trestněprávní informace je vždy kriminalistickou informací (vztah obecného a zvláštního). Použít pouze výrazu kriminalisticky relevantní informaci, lze, dle mého názoru, přesněji vyjádřit zde uvedenou formulací,

• je zjistitelná a informace z ní využitelná pomocí přístupných metod, prostředků a postupů – stopa musí být vždy zjistitelná, jinak by nešlo o kriminalistickou stopu, protože by vlastně pro nás neexistovala. Použití formulace „…a informace z ní využitelná…“ považuji za přesnější, než formulace zjistitelná, zajistitelná a využitelná změna, neboť konkretizuje, co má být využitelné, a to informace ze stopy.

• je zjistitelná a informace z ní využitelná pomocí dostupných metod, prostředků a postupů – je správné používat výraz „…pomocí dostupných (přístupných) metod,…“. Konkretizovat, že jde o metody kriminalistické, přírodovědecké a technické je dle mého názoru nadbytečné, neboť jistě bychom využili v praxi všechny dostupné metody, prostředky a postupy, abychom získali potřebnou informaci. Pokud bychom chtěli metody, prostředky a hlavně postupy konkretizovat, museli bychom taktéž poukázat na jejich zákonnost a případně další požadavky.

• VÝZNAM KRIMINALISTICKÝCH STOP