Kriminalistika

• KOMPONENTY VYŠETŘOVACÍ SITUACE

• Informační

• jde o shromáždění a analýzu dat a stanovit stupeň informační určitosti a která data scházejí

• Osobní

• jde o posouzení vlastností, schopností a chování policejního orgánu, pachatele a dalších osob

  • Organizační a materiální

• jde o organizaci OČTŘ a jejich vybavení

• DRUHY VYŠETŘOVACÍCH SITUACÍ

• Vyšetřovací situace můžeme třídit z několika hledisek. Podle stupně jejich obecnosti rozeznáváme vyšetřovací situace konkrétní a typické.

• Konkrétní vyšetřovací situace se utváří při vyšetřování jednotlivého trestného činu. Její analýzou se zabývá vyšetřovatel, který z ní vyvozuje praktické závěry pro další postup vyšetřování.

• Typická vyšetřovací situace je naproti tomu teoretickým modelem, vzniklým na základě zobecnění nejčastěji se vyskytujících situací – ty jsou značně závislé na druhu vyšetřovaných trestných činů. Jejich popis je součástí metodik vyšetřování jednotlivých druhů trestných činů.

• Značný praktický význam má rozlišování vyšetřovacích situací z hlediska snadnosti jejich řešení na příznivé a nepříznivé. Při tomto rozlišování se hodnotí, zda v existující situaci lze snadno dosáhnout cíle vyšetřování nebo zda naopak dosažení cíle je obtížné nebo dokonce nemožné. Častým typem jsou informačně neurčité situace, nazývané též problémové situace. Jiným druhem jsou konfliktní vyšetřovací situace.

• VÝZNAM VYŠETŘOVACÍCH SITUACÍ

• Učení o vyšetřovacích situacích má značný význam pro vyšetřovací praxi z toho důvodu, že tyto situace předurčují postup vyšetřování.

• Pro různé varianty vypracovává modely vyšetřovacích situací.

• Znalosti vyšetřovací situace – možnost použití určitého modelu.

• Při problémových situacích – možnost vypracovat nové postupy.

Charakteristika kriminalistickým metod

• je určitý postup, cesta, způsob, jehož pomocí člověk něco poznává nebo zhotoví

• má složitou strukturu

• sestává se z několika kroků (operací, úkonů)

• o metodu jde, pokud subjekt si určí cíl a cestu vedoucí k cíli

• činnosti nespjaté s metodami jsou chaotické a neuspořádané

• OBECNÉ POZNÁVACÍ

• Pozorování - je záměrné, plánovité, cílevědomé vnímání za účelem prozkoumání jevů nebo předmětů.

• Srovnávání (komparace) - je vzájemné zkoumání a hodnocení více objektů, jehož cílem je nalezení jejich shodných nebo rozdílných vlastností.

• Měření - je druhem srovnávání, jehož cílem je kvantitativní určení vybraných vlastností a vztahů objektů nebo jevů.

• Popisování - je vyjádření charakteristických znaků zkoumaných objektů.

• Experiment - zkoumání jevů objektivní reality a jejich souvislostí v podmínkách kontrolovaných a účelově měněných.

• Modelování - zkoumání reálných objektů pomocí uměle vytvořených objektů v nichž jsou vyjádřeny a definovány pouze vybrané vlastnosti originálního objektu (př. rekonstrukce).