Kriminalistika

• Daktyloskopická, portrétní, balistická, biologická, trasologická atd.

• Zda se dospěje ke zjištění totožnosti či nikoliv

• Individuální (zjištěna totožnost)

• Nedovršení identifikace (určena skupinová příslušnost)

• Podle druhů identifikačních znaků

• Vlastnosti obsahující informace o vnější stavbě objektu

• Vlastnosti obsahující informace o vnitřním složení objektu

• Vlastnosti funkční a dynamické

• Stadia kriminalistické identifikace

1. Příprava znaleckého identifikačního zkoumání

• Pokud je to možné, zajišťuje se stopa in natura a jako taková se zasílá znalci. Nelze-li zajistit a zaslat stopu in natura, pořizují se její kopie, a sice tak, aby v kopiích byly co nejvěrněji uchovány identifikační znaky. Proto vyšetřovatel zpravidla přibírá k úkonu kriminalistického technika.

• Zjištění a fixace stop nebo jiných zobrazení

• Sestavení souboru ztotožňovaných objektů

• Opatření srovnávacího materiálu

• Zajištění dalších podkladových informací

1. Vlastní identifikační zkoumání

1. Oddělené zkoumání

• Provádí-li se identifikace objektu, jehož vlastnosti se odrazily, zkoumá se nejdříve odděleně stopa a pak odděleně srovnávací materiál.

• Cílem odděleného zkoumání je zajistit souhrn identifikačních znaků ve stopě a souhrn identifikačních znaků ve srovnávacím materiálu a určit jejich významnost a identifikační hodnotu

1. Srovnávací (komparační) zkoumání

• V tomto stádiu se porovnává souhrn identifikačních znaků zjištěný ve stopě se souhrnem identifikačních znaků zjištěných ve srovnávacím materiálu nebo částech předpokládaného celku.

• Cílem je zjistit, zda tyto souhrny identifikačních znaků jsou shodné či odlišné.

1. Vyhodnocení výsledků

• Dáváme dohromady poznatky z předchozích stadií a učiníme závěr o tom, zda byla či nebyla zjištěna shoda neopakovatelného souhrnu identifikačních znaků.

• Způsoby kriminalisticko-identifikačního zkoumání

• Položení vedle sebe s popisem znaků (bodování)

• Překrytí zobrazení

• Spojení zobrazení

• Geometrické měření

• Skládání částí (při identifikaci původního monolitního celku)

Technické a přírodovědné kriminalistické metody (pojem, druhy a stručná charakteristika jednotlivých metod)

• Umožňují stále dokonalejší využívání nejrůznějších druhů kriminalistických stop pro účely identifikace objektů, které tyto stopy vytvořily (zkoumá materiální kriminalistické stopy).

• Každá kriminalistická metoda má svou techniku a metodiku přípravy, provádění a následné fixace a dokumentace výsledků.

• Metody a prostředky optického zkoumání

• vyžaduje použití různých technických prostředků (lupy, mikroskopy)

• Metody zkoumání v neviditelném elektromagnetickém záření

• Ultrafialové záření

• Infračervené záření

• Rentgenové záření

• Jaderné záření

• Chemické, fyzikální a fyzikálně chemické metody zkoumání

• Daktyloskopie