Kriminalistika

1. existence dvou faktorů – subjektu poznání a objektu poznání

2. poznání je vzájemným vztahem působení mezi subjektem poznání a objektem poznání

3. nutnost verifikace získaných poznatků praxí nebo různými formálními a dialektickými logickými konstrukcemi

• Proces poznání trestného činu probíhá od pozorování následků ke zjištění příčin, které je způsobily.

• Objektem poznání trestného činu může být minulá událost, Objektem poznání jsou i fakta a okolnosti, které mohou mít kromě právního významu i význam kriminalistický.

• Mnoho zvláštností vykazují i metody a postupy používané při poznávání trestného činu. Nejdůležitějšími z nich je požadavek jejich zákonitosti a přípustnosti.

• Specifický je i cíl poznání trestného činu. Pravdivé poznatky o trestném činu slouží jako podklad pro realizaci státní politiky v boji s trestnou činností. Cílem poznání je získat:

1. kriminalistické poznatky – jedná se o výchozí poznatky, umožňující získání důkazní informace a jsou základem pro kriminalistické rozhodnutí

2. trestně procesní poznatky, tj. informace, na jejichž základě jsou přijímána rozhodnutí o postupu a rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení

3. trestně hmotněprávní poznatky, tj. informace o prvcích skutkové podstaty trestných činů, které umožňují věcné rozhodování o konkrétním případu

4. kriminologické poznatky – tyto poznatky slouží zejména jako podklad pro organizaci a provádění prevence trestné činnosti, pro orientaci trestní politiky a pro legislativu.

Vyšetřovací situace

• "Vyšetřovací situace je faktický stav vyšetřování v určitém okamžiku, kdy se má rozhodovat o dalším postupu vyšetřování. Zahrnuje jednak obsah a rozsah doposud shromážděné důkazní a jiné kriminalisticky relevantní informace, jednak souhrn podmínek, v nichž se vyšetřování uskutečňuje".

• Chceme-li vyjádřit určitý momentální stav nějakého složitého proměnlivého jevu, použijeme termín „situace“.

• Stav, ve kterém se nalézá vyšetřování TČ v určitém časovém okamžiku.

• Termín „situace“ je vhodný též k vystižení určitého stavu vyšetřování trestného činu.

• Vystihuje se jím obsah a rozsah kriminalisticky relevantních informací, které jsou k dispozici.

• O popis vyšetřovací situace se nesnažíme v jakémkoli okamžiku. Relevantními časovými momenty jsou ty momenty, v nichž je zapotřebí rozhodnout o dalším postupu vyšetřování. Někdy je takový relevantní moment stanoven přímo trestním řádem. Tyto časové okamžiky se v literatuře označují jako uzlové body. Mezi ně patří zejména:

• okamžik získání takové informace, z níž vyplývá důvodné podezření ze spáchání trestného činu

• okamžik, v němž je podezření vůči určité osobě natolik důvodné, že je možno jí sdělit obvinění (zahájit stíhání)

• okamžik, v němž shromáždění jistého množství informací dovoluje vytyčit vyšetřovací verze

• okamžik, v němž na základě prověrky vyšetřovacích verzí je možno odmítnout všechny verze až na jedinou

• okamžik, v němž je věc objasněna natolik, že vyšetřování je možné ukončit