6. Objektivní stránka trestného činu

• předpokladem tr. odp. za opomenutí je fakt, že pachatel měl vzhledem k okolnostem možnost konat to, co bylo jeho povinností (např. nemohl oznámit TČ, pokud byl spoután)

TČ lze rozdělit na TČ, které lze spáchat:

1. pouze konáním – ve skutkové podstatě vyjádřeno

• tzv. omisivní delikty

• př.: vyzvědačství

1. pouze opomenutím – ve skut. podstatě je tak vyjádřena obecná pov. konat

• čistě omisivní delikty

• př.: neoznámení TČ

1. konáním i opomenutím

• TČ vymezené účinkem, ne formou jednání

• pokud byl takový TČ spáchán opomenutím → nepravé omisivní delikty

Zvláštní povinnost konat musí vyplývat:

1. ze zákona nebo jiného pr. předpisu – např.pov. rodičů pečovat, vychovávat a vyživovat své děti

2. z úředního výroku – např. povinnosti opatrovníka

3. ze smlouvy – ať už písemné, ústní nebo konkludentní

4. z předchozího jednání – jde o pov. odstranit nebezpečí, které sám vyvolal svým předchozím jednáním

• nová kodifikace počítá s přidáním pramenů zvláštní povinnosti – např. o dobrovolné převzetí povinnosti konat (např. dohled nad dítětem)

• teorie rozlišuje:

  • garance - ručení za integritu chráněného statku – pachatel přebírá svým předchozím jednáním záruku na ochraně integrity statku

  • ingerence – ovlivnění integrity chráněného statku – pachatel svým předchozím jednáním, nikoli trestným, založil svou pov. konat

následek

= ohrožení nebo porušení zájmu chráněného trestním právem

→ rozlišují se TČ poruchové a TČ ohrožovací

• některé TČ mají více objektů, a proto mají i více následků, které mohou být zasaženy (kumulativně nebo alternativně)

• rozlišovat lze i hlavní (primární) následek a vedlejší (sekundární) – vedlejší zasažení až druhořadých právních statků, vedlejší následek není znakem skutkové podstaty

Druhy následku

• následek – jako znak základní skut. podstaty

  • ve formě poruchy nebo ohrožení

• zvlášť těžký a těžko napravitelný následek – jednou z podmínek uložení výjimečného trestu

• těžší následek – závažnější porucha či ohrožení primárníh objektu či ohrožení dalšího objektu za

předpokladu, že v něm zákon shledává přitěžující okolnost

• jiný zvlášť závažný následek – okolnost podmiňující použití vyšší tr. sazby

• škodlivý následek – jeho zamezení nebo napravení je podmínkou beztrestnosti pro účinnou lítost; zahrnuje jak škodu na účinku, tak škodu na objektu

• závažnost následku má význam pro určení stupně nebezpečnosti

• následek není totéž co účinek: následek se vztahuje k objektu TČ, kdežto účinek se váže k hmotnému předmětu útoku – u TČ, které mají předmět útoku ale do značné míry ale splývají

příčinný vztah

• spojuje jednání s následkem

• pachatel může být trestněprávně odpovědný jen tehdy, způsobil-li skutečně svým jednáním trestněprávně relevantní následek

• příčinný vztah musí být dán nejen mezi jednáním a následkem, ale také mezi jednáním a účinkem

• kauzální význam nemá jen konání, ale i opomenutí (zahrnuje v sobě potlačení volního impulsu zabránit následku)