Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty

1. kriminalistické poznatky – jedná se o výchozí poznatky, umožňující získání důkazní informace a jsou základem pro kriminalistické rozhodnutí

2. trestně procesní poznatky, tj. informace, na jejichž základě jsou přijímána rozhodnutí o postupu a rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení

3. trestně hmotněprávní poznatky, tj. informace o prvcích skutkové podstaty trestných činů, které umožňují věcné rozhodování o konkrétním případu

4. kriminologické poznatky – tyto poznatky slouží zejména jako podklad pro organizaci a provádění prevence trestné činnosti, pro orientaci trestní politiky a pro legislativu

VIII. Vyšetřovací situace

§ 1. Pojem vyšetřovací situace

Chceme-li vyjádřit určitý momentální stav nějakého složitého proměnlivého jevu, použijeme termín „situace“.

Termín „situace“ je vhodný též k vystižení určitého stavu vyšetřování trestného činu. Vyšetřování je totiž velice složitým dynamickým procesem, jen nesnadno vystižitelným. Toto závislost a proměnlivost se označuje jako situativnost vyšetřování.

O popis vyšetřovací situace se nesnažíme v jakémkoli okamžiku. Relevantními časovými momenty jsou ty momenty, v nichž je zapotřebí rozhodnout o dalším postupu vyšetřování. Někdy je takový relevantní moment stanoven přímo trestním řádem. Tyto časové okamžiky se v literatuře označují jako uzlové body. Mezi ně patří zejména:

• okamžik získání takové informace, z níž vyplývá důvodné podezření ze spáchání trestného činu

• okamžik, v němž je podezření vůči určité osobě natolik důvodné, že je možno jí sdělit obvinění

• okamžik, v němž shromáždění jisté sumy informací dovoluje vytyčit vyšetřovací verze

• okamžik, v němž na základě prověrky vyšetřovacích verzí je možno odmítnout všechny verze až na jedinou

• okamžik, v němž je věc objasněna natolik, že vyšetřování je možné ukončit

Vyšetřovací situace je faktický stav vyšetřování v určitém okamžiku, kdy se má rozhodovat o dalším postupu vyšetřování. Zahrnuje jednak obsah a rozsah doposud shromážděné důkazní a jiné kriminalisticky relevantní informace, jednak souhrn podmínek, v nichž se vyšetřování uskutečňuje.

§ 2. Komponenty vyšetřovací situace

Velmi různorodé jevy, vytvářející vyšetřovací situace, můžeme schematicky rozdělit do dvou skupin:

1. Informační komponenty

Kvalita a kvantita informace o trestném činu, kterou má vyšetřovatel k dispozici v daném okamžiku, je nejdůležitějším komponentem vyšetřovací situace. Jejím vyjádřením stanovíme stupeň informační určitosti.

Při popisu vyšetřovací situace se zabýváme otázkou, jaké informace se nám doposud podařilo shromáždit, jak jsou tyto informace věrohodné a relevantní.

Vyšetřovatel se zároveň snaží zjistit, čím je daná vyšetřovací situace způsobena a je-li to možné, stanovit další postup, jak stupeň informační určitosti zvýšit. Kvalita a rozsah informací jsou předurčeny povahou samotného trestního činu a povahou vzniklých stop.