Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Konflikt patří mezi náročné životní situace. I z toho důvodu patří profese vyšetřovatele, spojená s permanentními konflikty, mezi nejobtížnější povolání. Je zároveň skutečností, že úspěšné vyřešení konfliktu přináší duševní satisfakci.
§ 4. Význam vyšetřovacích situací
Učení o vyšetřovacích situacích má značný význam pro vyšetřovací praxi z toho důvodu, že tyto situace předurčují postup vyšetřování.
Popis typických vyšetřovacích situací poskytuje vyšetřovatelům představu o tom, jaké různé varianty konkrétních situací se mohou vyskytnout.
Jednotlivé etapy vyšetřování jsou závislé zejména na vyšetřovacích situacích. Vyšetřovatel by měl neustále sledovat vyšetřovací situace a přizpůsobovat jim další postup.
Nauka o vyšetřovacích situacích se neomezuje na pouhý popis daného stavu. Hlavní přínos této teorie spočívá v tom, že pro různé varianty vyšetřovacích situacích vypracovává soubor doporučení, jak v dané situaci postupovat dál. Teorie vyšetřovacích situací vede vyšetřovatele k tomu, aby postupoval tvořivě a aby přihlédl k mnohostrannosti různých situačních faktorů.
Způsob řešení problémových vyšetřovacích situací spočívá v tom, že se naznačují cesty hledání nové, prozatím neznámé informace.
Způsob řešení konfliktních situací spočívá zpravidla ve snaze zmírnit konflikt, protože ostrý konflikt zhoršuje psychický stav účastníků vyšetřování a ztěžuje dosažení cílů vyšetřování.
Metody řešení konfliktních situací vypracovává psychologie.
IX. Obecná metodologie kriminalistické praktické činnosti
§ 1. Podstata a druhy metod kriminalistické praktické činnosti
Pojem metodologie je používán ve dvojím smyslu:
jako teorie metod neboli věda o metodách
jako soubor metod používaných v určité oblasti lidské činnosti
Metoda je určitý postup, cesta, způsob, s jehož pomocí člověk něco poznává nebo zhotoví má zpravidla složitou strukturu a sestává většinou z několika kroků, které za sebou následují v čase. Součástí metody jsou často i různé předměty, nástroje apod., včleněná do soustavy lidských aktů psychické a somatické povahy.
Všechny lidské činnosti nejsou nezbytně spjaty s metodami. O metodě je možno hovořit teprve tehdy, jestliže jednající subjekt si předem určí nejen cíl, ale též cestu vedoucí k cíli. Pro kriminalistickou činnost by vždy mělo platit, že je předem promyšlená a připravená.
Největší uplatnění v kriminalistické praxi mají metody lidského poznání. Spíše okrajově se tu však uplatní i jiné než poznávací metody, např. metody kriminalistické prevence.
Jeden z obecných metodologických postulátů říká, že metody mají být přiměřené objektům, k jejichž poznání jsou určeny. Kriminalistické metody jsou určeny zejména k poznávání stop.