Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty

V kriminalistické praktické činnosti se využívá především toho, že řada látek po dopadu ultrafialového záření fluoreskuje, tj. září světlem, které lze vnímat lidským zrakem.

Široce se využívá i při vyhledávání latentních stop, zjišťování technických ochran platidel a v nástrahových prostředcích.

Infračervené záření je záření o větší vlnové délce než viditelné světlo.zdroji záření jsou speciální laboratorní zářiče.

V kriminalistické praktické činnosti využívá v současnosti zejména při zkoumání listin a dokladů. Toto záření má schopnost pronikat řadou psacích prostředků, pokud neobsahují grafitický uhlík.

Obraz získaný v infračerveném záření je pro lidské oko neviditelný a k jeho zviditelnění je třeba použít elektronické měniče obrazu. Zpracovávají obraz tak, že je viditelný nejčastěji ve žlutozeleném světle.

Infračervené záření vydávají všechny předměty, jejichž teplota je vyšší než teplota absolutní nuly (cca –273°C). tuto skutečnost využívá termovize. Pomocí této techniky je možno zjistit odlišnou teplotu jednotlivých míst na povrchu pozorovaného objektu.

V kriminalistické praktické činnosti lze tuto techniku využít např. při prevenci požárů, při pátrání po osobách apod.

1. VYUZITÍ JADERNÉHO ZÁŘENÍ

Jaderné záření se uplatňuje doposud v kriminalistické praxi poměrně málo. Důvodem je značná nákladnost, nutnost využívání úzce specializovaných přístrojových technik. Nejčastěji využívanými aplikacemi jaderného záření jsou gamagrafie, neutronografie a neutronová aktivační analýza.

Gamagrafie využívá záření gama. Záření gama má vysokou energii a velmi snadno proniká nejrůznějšími materiály bez podstatného pohlcení. Této vlastnosti se využívá pro prozařování nejrůznějších objektů a zjišťování případných vad těchto objektů. Záření gama je schopné pronikat kovovými materiály nejrůznějších tlouštěk.

Nejčastěji se touto metodou prozařují a kontrolují různé svary na tlakových nádobách a potrubích, zjišťují různé vnitřní vady kovových materiálů apod.

Neutronografie využívá toku neutronů k prozařování různých objektů a zjištění jejich vnitřního složení nebo konstrukce. Zdroji neutronů jsou buďto jaderné reaktory nebo speciální neutronové zdroje vzniklé kombinací různých radioaktivních prvků.

V kriminalistické praktické činnosti tak lze nedestruktivně zjistit např. konstrukce střel, celých nábojů, různých druhů nábojů apod.

Metoda je složitá a pracná, nároky na přístrojové vybavení i obsluhu vysoké a neutronografie, navzdory její nesporné kriminalistické významnosti, je využívána minimálně.

Neutronová aktivační analýza využívá toku neutronů k vytvoření radioaktivních izotopů řady chemických prvků.

V kriminalistické praktické činnosti tak lze zjišťovat přítomnost řady chemických prvků, a to i jejich velmi malých množství ve zkoumaných vzorcích.