Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Metoda má nedestruktivní charakter, vzorek lze použít i pro další zkoumání. Potřeba vzorku je poměrně malá (cca 1 miligram), je však nutné, aby se jednalo o látku krystalickou a nelze analyzovat směsi. Pro identifikaci neznámých látek jsou k dispozici rozsáhlé katalogy hodnot ohybu. Tyto hodnoty se potom porovnávají se zjištěnými údaji. Metoda je vhodná pro identifikaci nejrůznějších anorganických i organických sloučenin, k identifikaci jednotlivých složek léčiv apod.
Rentgenová fluorescenční analýza je založena na skutečnosti, že atomy chemických prvků jsou schopny po ozáření přesně definovaným rentgenovým zářením vyslat kvanta elektromagnetického záření o přesně definované vlnové délce odpovídající vzniklým změnám v atomu. Tato vyslaná kvanta je možné využít pro identifikaci jednotlivých chemických prvků. Metoda umožňuje zjišťovat prvkové složení zkoumaného vzorku, neumožňuje zjistit, jaké sloučeniny vzorek obsahuje. Vlnové délky vzniklého elektromagnetického záření podávají informaci o kvalitním složení, intenzita záření podává informaci o množství jednotlivých prvků.
Metoda je nedestruktivní a využívá se především při zkoumání anorganických materiálů, např. různých otěrů kovů, nátěrových hmot, různých nečistot, průmyslových prachů apod.
§ 5. Kriminalistická fotografie
Nepatří mezi metody identifikační, ale dosud je v řadě případů jejich nezbytnou součástí. Dominantní postavení má však v oblasti kriminalistické dokumentace, kde je důležitým zdrojem trvalých a objektivních informací při provádění vyšetřovacích úkonů a expertizní činnosti.
Kriminalistickou fotografii můžeme definovat jako souhrn všech oborů fotografické praxe, jejímž úkolem je dokumentovat důležité postupy a jevy v průběhu vyšetřování a zkoumání věcných důkazů.
Kromě technické dokonalosti záběrů hraje velkou roli i rychlost zpracování fotografických materiálů. Vedle moderních technologií, zpracovatelských postupů a zařízení se uplatňuje i metoda tzv. „okamžité fotografie“ – jedná se o fyzikálně chemický proces mezi speciálním negativním a pozitivním materiálem za přítomnosti pastovité vývojky.
V blízké budoucnosti lze očekávat nástup elektroniky a zavedení fotografických přístrojů pro elektronický záznam statického obrazu.
SNÍMKY NA MÍSTĚ ČINU
Snímky dokumentující místo činu mají:
zaznamenat celkovou situaci na místě činu v době ohledání
informovat o umístění místa činu v okolním prostředí
zachytit všechny objekty z hlediska jejich rozmístění v prostoru, rozměrů, typických vlastností a vzájemných souvislostí
Běžné druhy snímků
Rozeznáváme čtyři druhy snímků
orientační fotografie zobrazuje místo činu ve vztahu k jeho širšímu okolí
přehledná fotografie zachycuje celkový pohled na místo činu se všemi důležitými objekty (místo vraždy, vloupání atd.)
polodetailní fotografie se omezuje na ústřední objekt resp. jednotlivě na nejdůležitější objekty a jejich bezprostřední okolí (např. mrtvola s okolními krevními stopami) s cílem zachytit jejich vzájemný vztah resp. vztah mezi nimi a ústředním objektem
detailní fotografie dokumentuje jednotlivé objekty či jejich části, jejich individuální znaky a typické vlastnosti bez vztahu k okolí