Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Prvním typem je tzv. třídílná fotografie. Na fotografii formátu 6 x 13 cm jsou vedle sebe umístěny ve stejné velikosti tři portréty téže osoby (pravý profil, záběr zepředu a portrét ve tříčtvrtečním obratu zleva). Osoba má mít na něm, pokud je nosí, obvyklé doplňky. V dolní části levého snímku je umístěna tabulka s údaji o pořizujícím pracovišti, roku zhotovení a pořadovém číslu snímku.
Druhým typem je fotografie celé postavy v obvyklém oblečení vstoje, rovněž formátu 6 x 13 cm. Pořizuje se pro poznávací účely u pachatelů, o nichž se předpokládá styk s poškozenými osobami nebo svědky.
Fotografie mrtvol se zhotovují v rámci dokumentace místa činu, u neznámých mrtvol i později pro účely registrace a identifikace. Po kosmetické úpravě obličejové části se mrtvola fotografuje vsedě s hlavou opřenou o vhodnou podložku.
SNÍMKY PŘI VYŠETŘOVACÍCH ÚKONECH
Tato technika je v podstatě stejná jako technika na místě činu. Určitou specifikou je nutnost zachytit v řadě případů dynamiku děje (pohyb vozidel před dopravní nehodou atd.). nedostatek statického zobrazení na jednotlivé fotografii je třeba odstranit sérií po sobě následujících záběrů, které jednoznačně charakterizují všechny klíčové fáze pachatelovy činnosti. S fotografickou dokumentací se pro zvýšení názornosti paralelně pořizuje filmový záznam, v současné době převážně nahrazený videozáznamem.
XI. Kriminalistická identifikace
§ 1. Teoretická východiska kriminalistické identifikace
Za teoretická východiska kriminalistické identifikace považujeme individuálnost některých objektů materiálního světa, schopnost těchto objektů za určitých okolností odrážet a zanechávat své obecné a individuální vlastnosti a relativní stálost vlastností těchto objektů.
Individuálnost objektů
Prostorově ohraničené objekty mohou být individuálně ztotožňovány, protože mají vedle obecných vlastností i vlastnosti specifické.
Obecné vlastnosti jsou skupinové, rodové, druhové a vznikají nutně. Skupinové vlastnosti jsou společné pro skupinu objektů (např. obuv), rodové pro rod objektů (např. sportovní obuv) a druhové pro druh objektů (např. botasky velikosti 28).
Tyto vlastnosti vytvářejí skupinovou (rodovou, druhovou) shodu objektů. Obdobně je tomu s obecnými vlastnostmi lidí.
Zjištění jen obecných vlastností, i když třeba úzce druhových, nepostačuje k individualizaci objektu, nýbrž jen k prokázání jeho druhové příslušnosti.
Specifické vlastnosti čili markanty (např. poškození a opravy podešve obuvi) jsou nahodilé a jsou spjaty:
s procesem vzniku objektů
s podmínkami jejich existence
U věcí a lidí nevznikají jen ojedinělé specifické vlastnosti, nýbrž celý jejich souhrn, který je jedinečný a tudíž neopakovatelný u jiného objektu téhož druhu.
Systém stejnorodých identifikačních vlastností (např. systém vnějších vlastností povrchu podešve obuvi) nazýváme identifikačním polem.