Úvod do kriminalistiky dílčí podpůrné texty
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Tyto informace jsou pro znalce nezbytné.
Vlastní znalecké identifikační zkoumání
Vlastní znalecké identifikační zkoumání má tři stadia:
Oddělené zkoumání
Provádí-li se identifikace objektu, jehož vlastnosti se odrazily, zkoumá se nejdříve odděleně stopa a pak odděleně srovnávací materiál.
Oddělené zkoumání stopy má přednost z toho důvodu, že se jím zjistí, jaký okruh identifikačních znaků je ve stopě odražen.
Cílem odděleného zkoumání je:
zajistit souhrn identifikačních znaků ve stopě a souhrn identifikačních znaků ve srovnávacím materiálu
odděleně analyzovat zjištěné identifikační znaky ve stopě a ve srovnávacím materiálu, tzn. určit jejich významnost a identifikační hodnotu
Provádí-li se identifikace objektu podle jeho mechanicky oddělených částí, zkoumají se odděleně jednotlivé části a zjišťují se na nich souhrny vnějších identifikačních znaků původních i rozdělením vzniklých.
Jestliže ve stopě a srovnávacím materiálu nebo částech domnělého celku není zjištěna táž skupinová příslušnost, upouští se od dalšího identifikačního zkoumání, protože by nemělo smysl.
Porovnávací (komporační) zkoumání
V tomto stádiu se porovnává souhrn identifikačních znaků zjištěný ve stopě se souhrnem identifikačních znaků zjištěných ve srovnávacím materiálu nebo částech předpokládaného celku.
Cílem je zjistit, zda tyto souhrny identifikačních znaků jsou shodné či odlišné.
V kriminalistickém znaleckém identifikačním zkoumání se používá více způsobů porovnávání čili komparace.
Položení vedle sebe spočívá v tom, že se kopie stopy položí vedle srovnávacího materiálu týmž způsobem pořízeného, aby znalec mohl zkoumat, zda jejich identifikační jsou či nejsou shodné.
Pro potřeby trestního řízení se výsledek komparace dokumentuje tak, že se oba objekty vyfotografují, snímky nalepí vedle sebe a na jejich okraji se barevnými přímkami vybodují a stejnými čísly vyznačí zjištěné shodné identifikační znaky.
Spojení zobrazení se provádí při identifikaci objektu:
podle dynamických i statických objemových stop (sešinutí), např. stop nástrojů, stop palných zbraní na vystřelených střelách
podle jeho částí, pokud se zkoumají původní vnější (povrchové) vlastnosti
Jestliže souhrn identifikačních znaků v místě jejich spojení na sebe navazuje je objekt ztotožněn.
Překrytí se používá, jsou-li porovnávány jednoduché objekty, nepravidelné tvary, lebky aj.
K vzájemnému překrytí identifikačních znaků stopy a srovnávacího materiálu se používá komparačního projektoru a komparačního mikroskopu.
Geometrické měření se používá nejčastěji při identifikaci obuvi, při identifikaci osob podle pěšinky chůze apod. Spočívá v tom, že se v identifikačních znacích zvolí výrazné, specifické body a měří se nejen jejich vzájemné vzdálenosti, nýbrž i úhly, které jejich spojnice svírají.